12
Dát stuorradálloeaiggádat ja sin lihttoláigolaččat beroštedje doaimmahit
gánnáhahtti eanandoalu mas vuovdin lei dehálaš. Maŋit gaskaáiggi olmmošlogu
njiedjamiin sii ledje šaddan birget nu unnán bargofámuin go vejolaš. Go olmmošlohku
fas lassánišgođii 1500-1600-logus, de muhtun olbmot dál eai šat dárbbašuvvon
intensiivvabut eanadoalus.
Dasto lei stuora joavku geafi olbmot geat ledje barggu ozus. Ollugiidda šattai
čoavddusin bargat ulluiguin. Englánda lei, numot mii oinniimet, okta Eurohpá
stuorámus ullobuvttadeddjiin maŋit gaskaáiggis. Čuohtejagisoađi (1337-1453)maŋŋel
sii heite sáddeme ulluid Flandernii reidema várás. Sihke politihkalaš sirrehus ja
lassáneaddji bargoveahka dagai eambbo ulbmilaččabun botnit ja gođđit ullu
ruovtturiikkas Englánddas.
Ullu reiden dáhpáhuvai nu gohčoduvvon “lágádusvuogádagas” dahje “ruovttu-
industriijas”. Giehmánni attii boanddaide ulluid maid sii botne ja gođđe ruovttus ja adde
fas gálvvuid giehmánnái mávssu ovddas. Álggos sii oasseáiggis doaimmahedje dán
barggu dalle go eanandoalus ii lean dat áigodat goas ledje eanemus barggut, muhto sii
dávjá šadde ollesáiggebargin ulloindustriijas dađistaga go ullobuvttadeapmi lassánii ja
eanet boanddat šadde opmodagaid haga.
Brihttalačča William Hogarth (1697-1764) maleriija.
Son dávjá málii dalááiggi servodatdilálašvuođaid suohtas ja humoristtalaš lági mielde.
Motiivan dás lea moivi ovdal 1754/55 parlameantaválgga.
Ođđa áiggi guvlui
1700-logu álgogeahčen lei Stuorabritánnia guođđime iežas árbevirolaš rámmaid.
Gávdnui stuora joavku olbmot opmodagaid haga geat elle buvttadeamis gálvvuid
