48
Ámmátalbmástáhta vai riektestáhta?
Historihkkáriin lea leamaš iešguđet lágan oaidnu makkár joavkkut ledje geat
vuite 1800-logu politihkalaš vuogádaga ala. Okta teoriija dárkkuha ahte lei
ámmátalbmáid beroštumiide ávkin, ahte stáhta duođaid lei ámmátalbmástáhta.
Ledje ámmátalbmát geat ledje hábmen Vuođđolága ja maŋit lágaid addán, ja dan
ledje dahkan nu ahte ieža besse čohkkát válddiin. Ovdal jagi 1814 ledje sii riikka
politihkalaš, ekonomalaš ja kultuvrralaš njunnožat, ámmátalbmát ja Sørlándda ja
Østlándda rikkis muorraávnnasgávpálaččat. Dát joavkkut ledje maiddái
iešráđđejeaddjin Eidsvolla riikkačoahkkimis. Muorraávnnasgávppálaččaid
reastaluvvamat ekonomalaš heahtediliid oktavuođas maŋŋá 1807 dagai ahte
ámmátalbmát báhce okto riikka njunuš servodatjoavkun. 1884 jagi rádjái ledje
masá dušše ámmátalbmát geat nammaduvvojedje stáhtaráđđin, ja dasa lassin lei
sis njunuš rolla Stuorradikkis. Maŋŋá jagi 1830 geahppánii ámmátalbmáid oassi,
muhto sivas sin fágačehppodaga ja oahpa, de lei sis ain stuorra váikkuhus.
Ámmátseahtu
Márkan Stortorget gávpešiljus. Njuohtan Ludvig Bratz, 1843.
Ámmátseadus ledje riikka politihkalaš ja kultuvrralaš njunnošat 1800-logus. Sii
ledje smávit joavku, dušše birrasii 2000 ámmátalbmá oktan sin bearrašiiguin.
Ámmátalbmáid lei gonagas nammadan sin virggiide, ja sáhtte eret biddjot dušše
