1
Olbmot áiggiid čađa 2
Norga 1770 – 1814
Jagi 1770:s ledje Norggas 724 000 olbmo. Sii ledje ássin oktoválddis
Dánmárku-Norga, stuorra riika mii fátmmastii álgo Dánmárkku, hertugválddi
Slesvig-Holstein, Norgga, Islándda, Fearsulluid, Ruonáeatnama ja
badjelmearaguovlluid koloniijaid Trankebar Indias ja dánskalaš Oarje-India.
Dánmárku-Norga maiddái oamastii ovtta latni Afrihká Gollerittus. Stáhta
hálddahuslaš, ekonomálaš ja kultuvrralaš guovddážin lei Københápman. Doppe
ráđđii oktoválddi Oldenborgga dynastiija. Maiddái doppe lei stáhta áidna báŋku
ja universitehtta, ja gávdnojedje maid priváhtta ja stáhtalaš gávpefidnodagat.
Álbmot Dánmárkku-Norgga rájáid siskkobealde lei gielalaččat, sosiálalaččat,
ekonomalaččat ja maiddái etnihkalaččat hui háddjejuvvon. Doppe hálle olbmot
uhcimusat 8 eará giela. Hehterogena oldenborgalaš stáhta sulastahtii nuppiid
1600- ja 1700-logu eurohpálaš stáhtavuođđudemiid, nugo ee. Stuorra Británnia,
Frankriikka, Habsburg-monarkiija, Ruošša ja Preussena. Dát ledje gonagaslaš
dynastipolitihka, soahpamušaid, náitosiid ja sođiid boađusin.
Oldenburga lei davviduiskka fyrstabearaš. Bearaš ráđđii Dánmárkkus jagi 1448
rájes gitta 1863 rádjái.
Norgga sajádat ollesstáhtas.
Virggálaččat lei Norga ožžon sierra riikka státusin maŋŋá go oktoráđđenváldi
biddjui fápmui 1660:s, muhto geavatlaččat dat ii mearkkašan olus maidige.
Norga lei ovttaiduvvan oassin ollesstáhtas, ja ii gávdnon norgalaš njunuš
jođihanorgána mii livččii ovddastan olles stáhta Københápmana gonagasa ektui .
Norgga álbmogis ledje badjel 90 % boanddat. Stuorámus gávpot lei Bergen gos
ásse 18 000 olbmo. Norggas lei ahtanuššan ámmátdássi ja stuorraboargárvuohta.
1770:s jagiid ledje guktot joavkkut šaddan iešheivejeaddjin. Muhto vaikko eanaš
ámmátolbmot ledje riegádan Norggas, de dattege ledje čavga báttit dánskalaš
stivrii. Ledje oahpu gazzan Københápmanis ja ledje norgga-dánska oktasaš
elihttakultuvrra oassin.
Lassin eanadollui, de ledje guoli ja hirssa olgoriikii vuovdin ja
mearrajohtolat dehálaš norgalaš ealáhus. Stáhtaváldegomiheapmi 1784:s
mielddisbuvttii liberála ekonomalaš politihka Dánmárku-Norgii, ja dát
movttiidahtii ealáhusaid ovdáneapmái. Gávppašanráddjejumiid unnideapmi
dagai šaddoáigin norgalaš gávpedoaimmaide dan áigodaga mii bisttii dassážii go
