38
sámegiela váldán ipmilbálvalusgiellan. Gonagaslaš resolušuvdna
24.2.1848 mearridii ahte báhpaid virgádeamis muhtin báhppa
suohkaniin DavviHålogalánddas, galggai báhpain gáibiduvvot
ahte sii leat váldán geahččaleami sámegielas. Jagis 1859 rievda
dedje mearrádusa ja dat guoskkai dalle dušše Finnmárkui ja
Ivgui Romssa bealde. Dát ortnet gáržžui vel eambbo 1980loguin:
duššefal 6 báhppasuohkana Finnmárkkus čatnasedje báhpaid
sámegielmáhttui. Jagis 2009 loahpahuvvui mearrádus ollásii.
Muhto ollu sámi guovlluin leat sierra girkolaš vierut Sámis bisu-
huvvon ja dain lea ain sierraláganvuohta. Dat sáhttet leat árbevie-
rut girkostallamis sierra allabasiid áigge, nu mo beassážiid.
Maiddái rituálat eallima mearkabeivviid oktavuođas leat bisson,
nu mo riegádeamis, gásttas, risttašeamis, konfirmášuvnnas,
heajain ja hávdádemiin, nu maid buozanvuođa oktavuođas.
Dás bohtet ovdan jurdagat, árvvut ja morála mii čatnasa sámi
kultuvrii (omd.
ristváhnemat, šiella, buorádallan)
.
Sámi girkoráđi jođiheaddjin (2007)
Tore Johnsen.
Č O A H K K Á I G E A S S U
NORGGA GIRKU, LEASTADIANISMA JA
SÁMI GIRKOEALLIN
•
NORGGA GIRKU
Norgga girku ásahuvvui jagi 1537, ja šattai stáhtagirkun go šattai
oktoválddálaš stivren jagi 1660. Risttalašvuohta šattai stáhta alm
molaš oskkoldat ja buot riikka ássit galge čuovvut risttalašvuođa
oskkoldaga. Gonagas nammadii báhpaid. Sii šadde stáhtabargit ja
galge bearrái geahččat ahte olbmot čuvvo girkolaš lágaid. Sápmái
ii lean álki oažžut báhpaid geain lei girjjálaš máhttu. Dáhpáhuvai
ahte ledje dušše guokte báhpa olles Finnmárkkus. Lei dábálaš ahte
báhppa bođii gillái dušše moddii jahkái. Dalle son vihahii, gásttašii ja
vitkkai ollugiid. Miessemánu 2012 jagi rájes ii leat šat girku Norgga
stáhta válddi vuolde, iige almmolaš oskkoldat.
•
LEASTADIANISMA
Leastadianisma lei oskkoldatlaš lihkadus mii álggii gaskkamuttus
1800 logu, Gáresavvonis, Ruoŧas. LarsLevi Læstadius lei namma sus
gii álggahii dán lihkadusa. Son sárdnidii ja oahpahii earáide maiddái
