34
Norgga girku
Norgga girku
ásahuvvui
lutherlaš
girkun maŋŋil go reforma
šuvnna bođii DanmárkuiNorgii jagis 1537.
Stáhta (gonagas) válddii iežas háldui katolalaš girku dávviriid.
Katolalaš báhpat ožžo eanas muddui bissut iežaset virggiin
girkus, muhto bággehalle leat oskkáldasat gonagassii ja ođđa
lutherlaš dovddastussii. Reformašuvnna ođđa teologiija čađa
huvvui dađistaga nu ahte álbmogii ii galgan šaddat dárbbaš
meahttun eahpesihkarvuohta. Báhpaid oahpahus lei guhká
organiserejuvvon dainna lágiin ahte boarraset báhppa oahpa-
hii nuorabu. Easka 1620loguin bođii gáibádus ahte olmmoš
galggai lohkan teologiija Københámmana universitehtas jus
galggai báhppavirgái beassat. Dát dahkkui vai lei sihkar ahte
báhpat dovde lutherlaš oahpa bures.
Go «oktoráđđenvuohta» álggahuvvui jagis 1660, de ođđasis
hábmejedje stáhta struktuvrra Danmárkkus/Norggas. Nu čat
nasii girku stáhta ámmátváldái ja báhpat šadde stáhta ámmát-
olbmot. Báhpat galge bearráigeahččat olbmuid morála ja ortne
ga dain báhppasuohkaniin gos sii barge. Gonagas ieš lei riika
alimus eiseváldi ja son nammadii báhpaid. 1814 vuođđalágas
daddjui ahte lutherlaš osku ain galgá leat «stáhta oskkoldat».
Girku stáhtagullevašvuohta jotkojuvvui. Go parlamentarisma
ásahuvvui stivrenvuohkin 1880loguin, de álge rievdadišgoahtit
girku stivrema ja girku dábálaš olbmot besse eambbo váikku-
hit. Girkolaš ortnet mas leat searvegodderáđit, álggahuvvui
álgogeahčen 1900logu. Dán áiggi eai leat báhpat šat stáhta
ámmátolbmot. Risttalašvuohta ii leat šat stáhta álmmolaš osk-
koldat. Almmatge lea ain girku ekonomiija sihkkarastojuvvon
stáhta ruhtajuolludanortnega bokte.
Go reformašuvdna bođii davas, de girku lágiduvvui earáládje
jagis 1589. Lei guhká váttis gávdnat báhpaid riika davimus oasi
girkuide. Gitta guhkás 1800lohkui ražai girku gávdnat girkolaš
bálvaleddjiid davas. Dávjá ledje duššefal guokte báhpa Finn-
márkkus, nubbi oarjjabealde (Álttás) ja nubbi nuorttabealde
(Čáhcesullos). Báhpat ledje daid hárvváid gaskkas geain lei
girjjálaš máhttu. Nu ledje sii sierraláganat ja dávjá adde sidjii-
de almmolaš luohttámušdoaimmaid. Muhtin áigodagaid gárttai
GAŽALDAT
Mo don oainnát dán gažaldaga?
Leago makkárge rádji das man
olu sáhttá geassit fárrui ovdarist
talaš árbevieruid risttalaš okta
vuhtii?
Beakkán filbma maid Nils Gaup ráhka-
dii Guovdageainnu stuimmiid birra mat
dáhpáhuvve 1852:s.
