24
dihte diehtagis vástádusat oskkoldatlaš gažaldagaige nu mo
son, gii vástidii, čuoččuha? Dahkágo diehtaga dovdan Ipmila
leahkima eambbo ja eambbo jáhkkemeahttusin? Gávdnogo
makkárge rádji gaskkal dieđalaš dovddidusa ja oskkoldatlaš
oskku? Leago seammá áššis sáhka?
Nubbi gii vástidii jearaldagaid evttohii ahte golmmaoktalašvuođa
sáhttá čilget dan ektui mo ollugat dan govahallet ja ávžžuhii
ovdandivvumis čájehit daid oallut nyanssaid (historjjá čađa)
ja seammás oainnusindagai ovttaláganvuođaid ja erohusaid
iešguđetlágan joavkkuid gaskkas. Dát evttohus lea eambbo
čilgejeaddji, mas ságaskuššá iešguđetlágan vejolašvuođaid
das gii Ipmil lea ja veardádallá daid gaskaneaset. Fágalaš okta
vuođas lea diehttelasat dát vuohki buoret, muhto velá ovda
gáttolaččamus dajaldagat ge sáhttet leat ávkkálaččat, jus fuomá
šumi bidjá ákkastallanvuohkái ja makkár oainnut leat vuođđun
čuoččuhusaide mat bohtet ovdan. Lea erenoamáš dárbbašlaš
váldit ovdan čuoččuhusaid mat adnojit leat diehttelassan ja main
váilu vuođđudus. Dákkár čuoččuhusat huksejit várra «oskui»
– leaš dál risttalaš osku dahje jáhkku «diehtagii».
Lea go risttalaččaide riekta oasálastit soahtái?
Oahppit sáhttet áiccalmahttit daid mat dahket ahte dihto oaivi
lat leat «risttalaš»oaivilat. Leatgo buot risttalaččat ovttamielas
Guovdageain-Álaheai eanu dulvadeami
oktavuođas 1979:s ledje ráđđehusas
áigumušat geavahit bissosoalddáhii
vuosttaldeaddjiid vuostá.
© ČálliidLágádus govvavuorká.