26
oktan bearrašiinnisguin ássat unna viessosajiin maid stuorát eanahearrá
eaiggádušai. Láigodálolačča ássanbáikái gulai unna belddoš gos láigoássi beasai
gilvit šattuid iežas atnui. Sus vedje maiddái leat moadde šibiha. Láigodálolaš
fertii doaimmahit geatnegahtton barggu eanaeaiggáda bealdduid alde mainna
mávssii láiggu ássanbáikkis ovddas. Dakkár guovlluin gos vuovdebargu ja
guolástus ledje dehálaš lassiealáhussan maiddái láigodálolaččaide, de besse dat
dávjá eret geatnegahtton barggus jos nagodedje máksit divada ássanbáikki
ovddas. Láigodálolašvuogádat lei dábálaš ovddimustá Trøndelágas ja
Østlánddas. 1800-logu álggus lassánii láigodálolašvuogádat sakka. Alimus lohku
bođii jagi 1855:s go dalle ledje 67 000 láigodálolačča Norggas. Dan maŋŋá
njiedjagođii lohku ja 1900-logu mielde jávkkai láigodálolašluohkká ollásit.
Máŋggas fidnejedje barggu industriijas mii fargga ja sakka ovdánii gávpogiin,
dahje ollugat maid fárrejedje Amerihkkái.
Jagi 1860:s lei eanabargiidlohku alimusas. Dalle vižže lahka 1,1
miljovnna norgalačča ealáhusa eanadoalus ja vuovdebargguin. Dát lei sullii
400 000 eanetgo jagi 1800:s. Dattege lei buvtta nagodan deavdit šaddi
álbmotlaskkama dárbbuid bures. Lassánan bargofápmu ja ođđaáigásaš reaiddut
ledje dahkan eanadoalu ollu beaktilabbon. Jagis 1850 attii eanadoallu sullii 50 %
