37
Olmmošárvu ja olmmošvuoigatvuođat
Leago buot olbmuin seammá árvu? Otne gal eatnašat mieđihit
dasa, muhto dan eai leat čađat dahkan – eaige vel otnege dan
daga. Šlávaid áiggi Amerihkás eai lean dat olbmot maid Afrihkás
vižže bargat bupmolgilvvabealdduin dat «rivttes» olbmot, ja
sin meannudedje maiddái dan mielde. Koloniija válddit gehčče
eará kultuvrraid «báikkálaččaide» dego unnit árvosažžan danin
go oaivvildedje ahte sii eai lean dan seammá ovdánandásis go
«vilgesolbmot». Moadde buolvva dás ovdal barge duođalaččat
mihtidit olbmuin oaiveskálžžuid dainna jurdagiin ahte fysalaš
olggosoaidnin muitalii makkár ovdánandásiin olmmoš lei.
Moadde jagi maŋŋil šattai dákkár olmmošárvovuoruheapmi
geavahuvvot nasisttalaš vuođđojurdagiid olmmošárvui. Dat
dagai ahte «áralaš nálli» (nugo germánalaččat) bohte «árvorái-
dalasa» bajimužžii. Norgalaččaid gehčče leat germánalažžan,
ja danin lei sis alla árvu. Áralaš náli vuolábealde ledje eará álb-
mogat, ovdamearkka dihtii šlávalaš álbmot Nuorta-Eurohpás.
Sis lei vuolit árvu. Vuolimusas oaivvildedje leat juvddálaččaid
geaid dárkkuhedje leat «vuolit álbmot».
Mii sápmelaččaid sadji lei dákkár olmmošárvvu árvvoštallamis?
Dan ii leat nu álki vástidit. Hitlera mielbargi, Heinrich Himmler
oaivvildii ahte sámiid livččii galgan sirret eret amas nuoskkidit
«Buohkain lea seamma gáibádus suod-
jaluvvot vealaheami vuostá mii manná
dán julggaštusa vuostá ja buotlágan
ávžžuhusaid dákkár vealaheapmái» (§7)
Govas vuorrasat sámit Sámedikkis 2004:s,
gáibideamen buvttadusa eiseválddiin
go eai ožžon skuvlla fáláldaga 2. máilm-
mesoađi maŋŋe.
© Britt Hansen.
