33
Ludvig 16. steavliduvvo ođđajagimánu 21.b.1793:s. Maŋŋel dan revolušuvnnas joavddai
buot radikálamus muddui.
Giljotiidna
Revolušuvnna okta stuora hutkosiin lei giljotiidna, mii
oaččui namas Joseph Guillotin maŋis, fránska fysihkkár ja
našunálačoahkkaneami miellahttu. Giljotiidna lei ceakko
rámma masa ákšu lei darvehuvvon báddái ja báttiin
vintejuvvon bajás. Go báddii luitojuvvui, de ákšu gáhččái
jođánit dan olbmo čeabeha ala gii galggai steavliduvvot,
olbmo čeabet lei biddjon vuolágeahčái rámmas. Giljotiinna
válde atnui danin vai eai šat dárbbašan vásihit daid
biinnolaš steavlidemiid ákšuin dahje mihkiin, mas dávjá
dárbbašii máŋgii čuolastit vai oaivi beassá eret gorudis.
(Fuolkkit dain geat galge steavliduvvot, sáhtte máksit
bievvalii vai son heidne ákšu hui bastilin, nu ahte gillájeaddji
ii dárbbašan vásihit guhkes bákčasiid). Dasalassin lei
giljotiidna ovttadássásaš – dan geavahedje sihke gefiide ja
riggáide. Ovdalaš áiggiid lávejedje ádela bievvalastit, ja
dábálaš olbmuid ges heŋget. Vuosttaš giljoteremat
dáhpáhuvve 1792:s, ja dievva olbmot bohte geahččat. Lei
gilvu buoremus sajiid dáfus, ja váhnemat dábálaččat válde
mielde mánáideaset. Muhto sullii jagi maŋŋel gal oba ládje
lei unnon lohku olbmuin geat dáid gehčče. Nuppe dáfus ledje
fas šaddan ilgadis ollugat giljoterejuvvon, váile 17 000
olbmo.
Modealla álgoálgosaš fránska giljotiinnas.
