70
bidjat matemáhtalaš formelii ja dat šattai álgu ođđa diehtagii
,
mekanihkka
. 1600-logus ovddus ledje ollu ođđa fuomášumit
luonddu dilálašvuođaid birra. Dát fuomášumit bohte dah-
kat revolušuvnna olbmo máilmmidieđuid birra, ja olluide
šattai dát ođđa diehtu dehálaš oassi ođđa máilmmi-
oidnui – ođđa
eallinoaidnu
. Gažaldat maid ollus bidje,
lei mo dát ođđa eallinoaidnu sáhtii soahpat oskkolaš
oainnuin máilmmi ektui. Muhtumat oaivvildedje ahte
dieđalaš oaidnu olgguštii oskkoldaga. Earát fas oaiv-
vildedje ahte dieđa ja oskkoldat ii dárbbašan leat daid
seamma áššiid birra.
1600–1700-logus lei girkobáhpain stuorra beroštupmi
buot dáid ođđa fuomášumiid birra mat ledje dahkkon.
Bisma Gunnerus Troanddimis gii maid lei bisma Davvi-
Norgii, vuođđudii dieđalaš searvvi geaid bargu lei ovddidit
ođđa dieđuid luonddu birra. Son ávžžuhii buot báhpaid searvvis,
eai dušše bargat girkolaš doaimmaid, muhto maiddái gozihit
luonddu ja čállit dieđalaš čállagiid maid son háliidii almmuhit
dieđalašsearvvi ođđa čálaráiddus. Máŋga báhpa čuovvoledje
su ávžžuhusa ja šadde čeahpes dieđalašolbmot. Muhtun báhpat
válde dán ođđa diehtoáddejumi nu duođalažžan ahte sii maiddái
dan sárdnidedje sárdnestuolus. Báhpat muitaledje mo olbmot
buorebut sáhtte áddet luonddu ja dan geavahit, ovdamearkka
dihtii mo sii sáhtte eatnama gilvit buoret lági mielde ja makkár
šattut veahkehedje sin oažžut buriid bohtosiid. Ieža dolle báhpa-
gárdiniid daid ođđa vugiid mielde. Muhtun báhpat šadde medi-
siinnalaš njunušin, nuppit biologiijas, geologiijas, astronomiijas
dahje eará diehtagiin. Dan áiggi eai lean makkárge vuostehágut
gaskal oskkoldagaid ja diehtagiid.
Váttisvuođat čuožžiledje Charles Darwin olmmošoainnu ovdá-
nanhistorjjá maŋŋá. Mo galggai dákkár teoriija dulkojuvvot bii-
bala sivdnádushistorjjá ektui? Digaštallan dagahii ahte čuožži-
ledje guokte joavkku. Nuppi joavkkus ledje ovdánanhistorjjá
čuovvoleaddjit geat dulkojedje teoriija eanet radikálalaččat
go earát. Ovdánanjurdda sisdoalai ahte dan čearddas geas lea
buoremus sajáiduvvannákca, lea buoremus vejolašvuohta ceav-
zit guhkit áiggi badjel. Ceavzinnávccalašvuohta lei danin boađus
dan soađis mo čearddat galge ceavzit viidáseappot. Dat dagahii
d
t
l
k
Troanddima bisma Johan Ernst Gunnerus
(1718–1773) áŋgirušaid dieđalaš searvvi
ovddidit Norggas.
Gunnerusa girjjis
Flora Norvegica
. Sárggus
lea
Selsnepe
– mii lea mirkko rássi.
