RUMAŠ

42 / 46

42
Njunnevardin
Vardin njunis sáhttá orrut hui ilgat, muhto ii leat
váralaš. Sáhttá suorpmain deaddit njuni vuostá
siiddus. Ii ábut doallat oaivvi maŋos, go dalle golgá
varra baicca čoddagii. Njunnevardin bisána iešalddis
veahá áiggi geažes, nu go vardin eará háviin ge.
Hávit
Buot mánát bávččagahttet iežaset nu ahte vardet
muhtimin. Dalle galgá bassat hávi bures amaset
duolvvat ja baktearat darvánit hávvái. Buoremus
lea bassat hávi muhtinlágan hávvečáziin man
oastá apotehkas. Lea veaháš bávččas dan botta
go hávi bassá, muhto buhtistemiin hávvi savvo
johtileappot. Go hávvi savvo, de šaddá garra hávi
ala mii suddje dan dan
botta go seallat leat
buorideamen dan
vuolde. Juos
gardá gara eret,
de bilida seallaid
ovdii mat livčče
savvoheamen vai
šaddá čáppa uddu.106
Boahkuheamit
Go virusat dahje baktearat dahket dávddaid min rupmašii, de soahttá rumaš daiguin. Dan gal máhttá rumaš.
Dat ráhkada seallaid ja ávdnasiid mat áicájit ja borret virusiid ja baktearaid ovdal go dahket dávdda nuppe háve
go bohtet. Dainna lágiin lea rupmašis bealuštus válmmaš. Nie ráhkada rumaš bealuštusa mánádávddaid vuostá
maid. Danne midjiide boahtá mánádávda dušše oktii eallimis.
Go geahččala rupmaša oahpahit bealuštit iežas almmá
buohccákeahttá vuosttas háve, de gohčodit dan
boahkuheapmin.107 Dalle čuggesta divššár
dálkkasnáluin man siste lea ávnnas
mii galgá oahpahit rupmaša bealuštit
iežas muhtin váralaš bakteara dahje
virusa vuostá. Norggas boahku­
huvvojit buot mánát máŋga
diekkár váralaš bakteara dahje
virusa vuostá, ja dainna mii
galgat leat ilus, dasgo ollugat
de veltet njoammuduvvomis
váralaš dávddaiguin. Dearvvas­
vuođadivššár lea son gii láve
boahkuhit mánáid, juogo dearvas­
vuođaguovddážis dahje skuvllas.
106Uddu lea mearka mii báhcá
go hávvi lea savvon.
107 Boahkuhit lea vaksiinna bidjat..