38 / 46
38
Oaivebávččas
Oaivebávččas sáhttá boahtit vaikko mas.
Muhtimat ožžot oaivebákčasa go influensa
boahtá, muhto dábálaččat leat eará sivat
oaivebákčasii. Eatnašat geat ožžot oaive
bákčasa, leat sakka váiban dahje olu balus.
Dalle leat deahkit ja suonat niskkis ja oaivvis
guhká vuoiŋŋaskeahttá čavgan. Dainna olmmoš
váibá ja dolká. Dalle gánniha gávnnahit manne
olmmoš ballá ja čavgá, ja de sáhtášii baicca
juoidá dahkat dainna amas oaivebávččas
givssidit šat. Oaivebávččas jávká eanaš háviid
go veallá jaska lanjas gos ii leat menddo
liekkas iige menddo čuovgat, ja gos jurddaša
juoidá sulolačča.
82
Sáhttá gal veahá botta
ádjánit. Juos dat ii ábut, de ábuha váldit
bávččasváidudandálkasa.
83
Juos dávjá lea
oaivebávččas, iige dieđe manne, de seahtá
mannat doaktárii veahki dihtii.
Influensa
Muhtin virusat eai daga dávddaid dušše čoddagii
dahje čoavjái, muhto veaháš gokkoge. Dalle
orru olmmoš headju olles rupmašis. Sáhttá
rašástahttit
85
duokkot dákko rupmašis. Olbmui
bohtet báhkkaliikkit, son veajuhuvvá ja váibá,
ja soaitá oažžut oaivebákčasa nai. Son šaddá
oaivejorgásii ja háliidivččii aivve vuoiŋŋastit. Dan
gohčodit influensan. Dat ge buorrána iešalddes,
muhto sáhttá bistit guhkibut go dábálaš nuorvvu.
Juos olbmos leat sakka báhkkaliikkit, de sáhttá
ábuhit febernjeaidindálkkas man fidne apotehkas.
Čoavjebávččas
Mis leat olu baktearat čoavjjis ja čoliin mat leat rupmaša
ustibat. Muhtimin bohtet čoavjái almmage virusat dahje
baktearat, maidda čoavji ii leat hárjánán. Dalle sáhttá
boahtit čoavjebávččas ja mii soaitit vuovssestuvvat.
86
Dávjá boahtá čoalas
87
velá. Čoalas lea njárbes luhča
mii ii leat geargan šaddat duotkan ja loahpas baikan
dasgo čoalis lea leamaš nu hoahppu das beassat eret.
Dalle ferte njirgehit
88
máŋgii beaivái. Čoavjebávččas ja
lužohat lea dego nuorvvu čoavjjis ja čoliin. Dat nohká
iešalddes. Juos čoavjebávččas ja čoalas bistá guhká, de
massá rumaš olu biepmu ja čázi. Danne lea deaŧalaš
bissehit lužohaga, juos dat ieš ii noga. Dalle galgá álggus
juhkat unnánaččat ja dávjá. Njárbes deadja, rušpemáihli,
sarritsáhppi ja eahppelseaŋaš veahkeha rupmaša
bissehit čoallasa johtileappot. Mielkki ii galggašii juhkat
muhtin áigái, go dainna joatkašuvvá čoalas. Go orru
šaddamin áđabun, de sáhttá borragoahtit ja juhkagoahtit
dan masa mielastuvvá, veahá-veahážiid. Čoavjebávččas
sáhttá boahtit vaikko vel ii leat ge buozas. Leat sihkkarit
vásihan ahte juos lea juoga hui čearggus
89
mii galgá
dáhpáhuvvat dahje juos balat juostá, de sáhttá unohastit
čoavjjis. Mađe eambbo balus, dađe eambbo dovdo
čoavjjis čárvvohat.
90
Muhtimin dovdo bávččas čoavjjis
almmá olbmo dieđekeahttá mas
ballá. Dalle lea vuogas
gávnnahit mas olmmoš
ballá, na go de
čárvvohat luoitá.
82
Sulolaš lea hui buorre ja somá.
83
Bávččasváidudandálkkas lea dálkkas mii
dahká ahte heaitá bávččasteames.
84
Seahtit lea berret.
85
Rašástahttit lea go
várká ja leat bákčasat.
86
Vuovssestuvvat lea dalle go gákkaha váimmu ja šaddá
miella vuoksit.
87
Čoalas lea lužohat dahje luhčadávda.
88
Njirgehit lea luhččet/
baikit luhčasa. Lužas lea čoalas.
89
Čearggus lea speanta.
90
Čárvvohat lea
čoavjebávččas mii dego čárvu.