33 / 46
33
Hoaidiseallat šávihit njunnái ja čoddagii ja
bilidišgohtet virusiid. Go rumaš lea doarrumin
virusiiguin ja baktearaiguin, mii oažžut báhkkaliikkiid.
Nu geavai Áleha rupmašii.
Go Álet moriha maŋŋebárgga iđida, de ii oro
veahášge áđat. Áhčči mihtida temperatuvrra fas, ja
dál dat lea 38,1. Álehis bávččasta čotta. Bealjit maid
bávččastit, ja njunis lea olu snuolga. Álet ferte orrut
ruovttus ja veallát seaŋggas, iige beasa mánáidgárdái
vuolgit. Álet dovdá ahte son lea buozas.
Áhčči gávdná njunnegoaikkanasaid. Álet velleda oaivi
gávvut, ja áhčči goaikala guokte goaikkanasa goabbat
njunneráigái. Álet šaddá veallát oaivi gávvut veaháš
áiggi vai njunnegoaikkanasat váikkuhišgohtet albma
láhkái. Maŋŋelaš manná áhčči apotehkii ja oastá
njunnespráija.
Dainna lea álkit cirgalastit dálkasa njunneráiggiide.
Ruoktot boađedettiin oastá áhčči bulláid láibbohagas.
Dalle oažžu Álet muorjesáhpi
66
ja bulláid. Álehis lea
goiku, dasgo rumaš leaiku bivastagaid ja lea báhkkanan
báhkkaliikkiin.
Álet cirgala njunnespráija golbmii beaivái ja juhká liegga
čáhppesjieretsáhpi mas leat C-vitamiinnat. Das ábuha
vissa maid. Gaskavahku son stoahká seaŋggas, muhto lea
ain šliettas ja oađđá olu. Áhčči muitala ahte vaikko sus
lea bávččas dál, de váidot bákčasat ja gosahat fargga.
Áleha rupmaša siste rahčet seallat bilidit virusiid ja
áhtadit
67
rupmaša.
Duorastaga orru Álet veadjimin sakka buorebut, ja
báhkkaliikkit leat masá nohkan. Dál veadjá seaŋggas
lihkkat, muhto ferte odne vel orrut siste. Bearjadaga lea
Álet áibbas dearvvas fas ja beassá olggos stoahkat nu go
láve.
66
Muorejsáhppi lea sákta.
67
Áhtadit lea buoridit go lea buozas. Áhtat lea buorránit ja šaddat dearvaseabbon.