43
1600–1750
Miššunearat bohtet Sápmái
Risttalašvuohta ollii Sápmái go báhpat bohte dah-
kat sápmelaččaid risttalažžan. Gonagas balai ahte
olbmot eai oahppan risttalašvuođa doarvái bu-
res. Son sáddii ollu báhpaid Sápmái. Dáid báh-
paid gohčodedje miššunearan. Sii galge oahpa
hit sámiide risttalašvuođa ja hukset girkuid. Dát
dáhpáhuvvagođii 1600-logu álggu rájes.
Noido
šeapmi
ii lean šat lohpi, ja báhpat bolde
goavdáid
maid gávdne, ja bággejedje sápmelaččaid gásttašit
mánáideaset girkus. Son guhte ii čuvvon dán lága,
sáhtii dubmejuvvot jápmimii. Báhpat ja miššunea
rat bággejedje sámiid čuovvut risttalaš oskku ja
risttalašvuođa njuolggadusaid.
Noidošeapmi ii lean
šat lohpi.
Miššuneara oahpaheamen
risttalašvuođa sámiide.
Knud Leem 1767.
noidošeapmi
dearpat (rumbbu)/goavdá/
meavrresgári ja oskut
luondduipmiliidda
goavdáid
meavrresgárit (rumbbut)
main leat ipmilgovvosat.
Noaidi geavahii dan go
áiggui diehtit mii dáhpá
huvvá boahtte áiggis,
dahje jos áiggui veahkehit
buhcciid
Risttalašvuohta, koloniseren vuohki
