81 / 98
80
Dierpmis ii ráđđen dušše bajána ja álddagasa, muhto maiddái
arvedávggi, dálkki ja biekka, ja olbmuid ja elliid dearvvašvuođa ja eal-
lima. Dierbmái oaffaruššamiin sihkkarastui buorre šaddu ja boazo-
lihkku. Muhtun goavdáin lea Dierbmás ruossaveažir nuppi gieđas ja
šluppot nuppis. Veahčiriin dagaha bajána ja álddagasa, ja šluppohiin
fas ádjá bajána ruovttoluotta vai ii vahágahte olbmuid ja elliid. Noaid-
dit lohke iežaset sáhttit goavdá vehkiin sihke luoitit ja čatnat Dierbmá.
Go sii gul luitet Dierbmá, de lea dan dihte vai dat čoavddášii elliid
bahábijagiin dahje várjala soapmása bahábijagiin. Dát lei hui váralaš,
oainnat jus nubbi noaidi lei gievrrat go duot vuosttaš, de sáhtii dat jor-
galahttit Dierbmá su vuostá guhte dan lei luoitán, ja billistit su. Nuppi
dáfus lei Dierpmis dat gii várjalii noaiddi guhte lei dearpan goavdá
sádden dihte iežas friddjasielu jábmiidriikii čoavdit earániiddis doppe.
Dierbmás lei beana,
Stárbu
, mii fáktii noaiddi ja dieđihii isidasas jus
noaidi bárttáska. De bođii Dierpmis veahkehit noaiddi ja doalahit
veahčiriinnis váralaš fámuid sus eret.
Sullasaš ipmilfápmu lei
Bieggagállis/Bieggaolmmái,
dálkeipmil. Go-
vain lea sus dábálaččat goaivu nuppi gieđas ja šluppot nuppis.
Goaivvuin bálkesta son biekka eret, go dálki lei doarvái guhká bistán,
ja šluppohiin ádjá biekka fas olggos go dáhttu dálkki. Oaffaruššamiin
sáhtte olbmot sihke dálkki oččodit ja biekka ložžet. Go háliidedje ahte
dálkkáska dahje ahte dálkki ložže, de lei dábálaš čuolmmaid čuol-
bmat báddái. Go ovtta čuolmma čoavdá, de biekkasta veaháš, dan
mađe ahte omd. lea buorre borjjastit. Go nuppi vel čoavdá, de garrá
biegga ja jus goalmmáda čoavdá, de gal hirbmosit dálkkáska.
Bieggaolmmái