15 / 98
14
Mot máilbmi rievddai
Vuosttaš buori áiggis eliiga vieljaš guovttos Áhčeš ja Njáveš vuorja-
šumiid haga. Biebmu lei doarvái juohke sajes ja Beaivi báittii sudno
bajil. Nu golle jagit – ii oktage dieđe galle, dasgo idja ii gávdnon ii ge
dálvi ge. Fáhkkestaga čuggii bahás jurdda Áhčeža millii, ja Mánnu,
mii lea Beaivvi nuorat viellja ja mii álo gáđašta su, leikii bahčavuođas
Áhčeža millii. De guđii Áhčeš iežas vielja ja čiehkádii Beaivvi geahča-
stagain. Njáveš vádjolii akto aktonasvuođas ja lávllui morašlaš lávla-
giid. Go Beaivi gulai lávluma, de muittuhii son Njáveža máilmmi
buorrevuođaid birra ja attii sutnje rávvaga: Son ii galgga moraštit
Áhčeža guhte vádjola sevdnjes čiekŋalasas bahás jurdagiiguin, muh-
to baicca ballat ahte Áhčeš máhccá bahás ja behtolaš mielain.
Muhto Njáveš jotkkii váidaleames Beaivái go lei massán vieljas.
Dalle bohkosii Beaivi seammás nu njuorrasii ahte ganjal vel golggiidii
– su čalmmis golggai ganjal mii lei nu ráinnas dego ájačázit. Dalle
válddii Ipmil Beaivvi reaškasa ja gatnjala, ja dain sivdnidii Njávešeani
ja dajai: “Don it galgga šat leat akto it ge moraštit láhppon vieljat.
Geahča, mun attán dutnje Njávešeani áhkkán.” Ja nu ii lean Njáveš
šat akto. Son illudii, danne go áhkká lei čáppat, Beaivvi nieida.
Njáveš lávllui sutnje movttegis lávlagiid alla jienain mii gullui viidát –
gitta dohko gos Áhčeš vádjolii. Son imaštalai lávluma ja gáđašvuođa
maid Mánnu lei gilván su millii ja mii ii addán sutnje ráfi. Loahpas
máhcai son Njáveža lusa ja jearai mii lei dáhpáhuvvan: “Manne don
illudat go galggašit čierrut go viellja lea jávkan?”
Njáveš dollii vieljas birra čeabeha ja muitalii iluin mii lei dáhpá-
huvvan, muhto sánit hárbmadedje Áhčeža ja son vulggii fas aktonas
mátkái gáđaš mielain. Su váibmu lei čáhppat ja galmmas ii ge son
šat gullan unna álddoža váimmu julkime, váimmu maid Ipmil lei čieh-
kan eatnamii ja mii álo galgá muittuhit morašlaš ja aktonas olbmuid
ahte Ipmil ii leat vajálduhttán iežas máilmmi. Son deaivvai baicca
Mánu, guhte lohpidii ahte Áhčeš maid galgá oažžut áhká. Fámolaš
sániidisguin gohčui Mánnu Áhčešeani boahtit, Mánu nieidda, bahás
nissonolbmo mii gilvá mirkosiepmaniid millii. Ovttas soai ásaiduvaiga
ođđa máilbmái, muhto lagabui eatnanvuoláš máilmmi gos Beaivi ii
vádjol nu dávjá.
Mánu nieiddas, Heaboheamis, ledje bahás jurdagat. Son ii liikon
ii ge loaktán áiggi beaivvebealde, ja bohccot main ledje silbačoarvvit
golleoivviid nalde eai boahtán báljo goassege dohko gos soai oruiga.
Dalle dajai son Áhčežii: “Geahča Njáveža! Geahča mot Beaivi guođo-
ha bohccuid doppe gos son orru. Geahča man vallji su gálduin lea ja
man bures soai birgeba! Ja mii bat munnos lea? Mii leat don go gillát