![]()
Buddhisma
60
61
Buddhista
geaŧus hávdái
Buddhisttain eai leat sierra dábit go mánná riegáda,
šaddá rávesolmmožin dahje heajastallamis. Dak-
kárat eai gávdno. Sii čuvvot guovllu árbevieruid.
Ollugat fitnet tempelis vai muŋkkat buressivdnidit
máná. Muhtin váhnemat sáddejit gánddaideaset
kloastariidda go šaddet 13 ja 14 jagi boarrásat.
Heajastallan lea iešguđet vuogi mielde. Jápmán ol-
bmuid rupmašiid boldet.
Riegádeapmi
Máná riegádeapmi lea stuorra dáhpáhus,
ja ollu buddhisttat ávvudit dán dáhpáhu-
sa. Ollugat fitnet mánáin tempelis. Doppe
muŋkkat buressivdnidit máná.
Mánnávuohta
Muhtin buddhisttat sáddejit gánddaideaset
tempelii muhtin áigái. Doppe sii ásset ovttas
muŋkkaiguin, ohppet buddhisma birra ja
resiterejit
golbma
čiŋa.
Resiteret
mearkkaša
oahppat bajil.
Muhtin gánddat bissot
kloastaris ja šaddet muŋkan olles
eallinahkái.
Earát mannet fas ruoktot
váhnemiiddiset lusa go oahppanáigi lea
geargan.
Náitaleapmi
Náitaleapmi ja heajat leat stuorra dáhpáhus
buddhisttaid eallimis. Lea dábálaš ahte váh-
nemat gávdnet guoimmi niidii ja bárdnái.
Heajastallan lea dávjá nieidda ruovttus.
Nieidda eanu dahje eahki jođiha heajaid.
Bárra čohkkába ja doallaba guđet guoimmi
gieđas.
Soai dahkaba lohpádusaid,
dasto leat heajat.
Ollugat mannet tem-
pelii ja ožžot muŋkkain buressivdnideami.
Jápmin
Go olmmoš lea jápminseaŋggas, de lea
dábálaš ahte lagas fuolkkit gohččot muŋk
kaid boahtit. Muŋkkat lávlot mantraid
vai buohcci galgá muitit Buddha oahpu.
Mantrat veahkehit buohcci ráfái
duvvat.
Jápmán olbmo rumaš boldo, ja
maŋisboahttit rohkadallet ja lohket bassi
teavsttaid vai su siellu manašii nirvanai.
Fuolkkit ja maŋisboahttit dávjá gárvodit
vilges biktasiiguin ja vilges báttiiguin čájehit
ahte sii leat morrašis.
Buddhisttalaš mánát gárvodit
prinsan ovdal go šaddet muŋkan
muhtin áigái.
Buddhisttalaš náittosbárra,
Thailánddas.
Jápmán olmmoš boldo Katmandu gávpogis,
Nepalas.
