25 / 98
24
mádjit fierpmis. Dan botta go lei jávkkus, doapmalii sápmelaª jáddadit
Stálu dola, ja go son boπii ruovttoluotta de galbmogoπii nu badjelmeare.
Heaπistis geaigguhiªgoπii gieπaidis mánu guvlui ja dajai: “Geah∏a
Áh∏∏i, du bárdni galbmo!” Muhto das ii lean ávki ja Stállu galbmui já-
mas. [8]
Lea mearkkašan veara ahte Stállu dorvvasta mánnui ja gohčoda dan
“áhččin”. Dát soaitá govvidit dan ahte Stállu – seammaládje go Áhčeš
ja su eamit, Mánu nieida – gullá eallima “mánnobeallái”, suoivvan-
beallái. Beaivvi bártnit gal bealisteaset gullet beaivvebeallái. Go
deaivvada suoivvanbeali olbmuiguin, de lea lohpi geavahit dan maid
ii leat lohpi geavahit iežas olbmuid vuostá: juonalaš vugiid ja behtolaš
goansttaid. Go lea doarrume váralaččaid ja baháid vuostá, de leat
láhttennjuolggadusat earálágánat go dábálaš oktavuođain. Dan dihte
eai leat Stállu-muitalusat árgabeaivvi etihka ja morála birra (“buori
eallima birra”), muhto dan birra mot galgá láhttet heahtedilis gos lea
sáhka eallimis dahje jápmimis. Dás lea hupmu doarruma birra buori
ja bahá gaskkas.
Mišuneara Knud Leem (1696-1774), guhte olu jagiid orui ja
eloštii sápmelaččaid gaskkas Porsáŋggus ja guhte maŋŋel šattai Ált-
tá ja Dálbmeluovtta suohkanbáhppan, muitala muhtun sápmelačča
birra, Simon Kjæsa birra, guhte gottii Stálu bissoluođain. Dábálaččat
ii lean vejolaš báhčit Stálu, muhto dát olmmái diđii mot dan galggai
dahkat danne go son lei dovddus ja beakkán noaidi. Su bárdni, Pe-
der, muitalii Leemii ahte áhčči lei muhtomin goddán vuos ovtta Stálu,
ja dasto eará Stálu mii lei vuolgán mávssahit vuosttaš Stálu goddima.
Kjæs lei nagodan dán dahkat dan bokte ahte lei bissuin báhčán ráig-
gi čađa mii lei uksabeallás.
Buori ja bahá doarrumat leat maiddái guovddážis olu muitalu-
sain
čuđiid
birra mat ovdalaš áiggiid hearjidedje sápmelaččaid gask-
kas. Čuđit ledje soahteálbmot ja rievvárat mat bohte nuortan, Gárjilis
ja Ruoššas. Muitalusat čuđiid rievidanmátkkiid birra gávdnojit eanas
guovlluin Sámis ja sin muittut leat maiddái báhcán olu báikenamaide.
Nils Gaup lea
Ofelaš
-filmmastis dramatiseren muitalusa čuđiid birra
ja mot sápmelaččat birgejedje daiguin vaikko dat ledje ge eanetlogus
ja gievrrabut. Nu gohčoduvvon vádjolusmuitalus (muitalus mii gávdno
máŋgga báikkis sullasaš hámis) lea mot čuđit bággejit sápmelačča
mielde ofelastit iežaset. Muhto ofelaččas leat eará jurdagat ja skáb-
maseavdnjadin doalvu son čuđiid várrečielggi badjel nu ahte gahččet
ja jápmet. Eará variánta mii ii leat jur nu dramáhtalaš, lea muitalus
das mot olbmot čiehkádedje vai eai gávnnahala: