9
boahtigoahtá lasáhus «kulturárbái». Dás ii leat sáhka duššefal
historjjálaš
kulturárbbis –
min
kulturárbbis – muhto
globála
kulturárbbis mas ohcá oaivádusaid (inspirašuvnna) maiddái
eará kultuvrraid árbevieruin mat leamaš ovddežis ja mat leat
dálá áiggis.
Globáliserema áiggis lea almmatge mávssolaš muittus atnit báik-
kálaš kulturárbbi. Danne ii leat sáhka duššefal
globáliseremis
.
Sáhka lea maiddái
glokaliseremis
, dát sátni ovttastahttá guokte
sáni: globaliseren ja lokaliseren. Doaba muitala ahte globali-
seren oidnogoahtá báikkálaš diliin nu ahte báikkálaš kultuvra
váldá fárrosis riikkaidgaskasaš kultuvraosiid, dan seammás go
báikkálaš erenoamášvuohta doalahuvvo.
Sámit hábmejedje iežaset risttalašvuođa
Lea hástalus doalahit iežas erenoamášvuođa. Dalle ferte bures
dovdat iežas kultuvrra ja historjjálaš duogáža. Sámi servodat
váikkuhuvvui risttalašvuođas measta seammá árrat go norgga
servodat – eandalii goit sámi servodagat riddoguovlluin. Maid-
dái siseatnamis bures dovde risttalašvuođa ja ahte dat lei riikka
sajáiduvvon oskkoldat. Ovddeš giehtačállosat 1600logu loah
pas, ovdamearkka dihte báhpas Gabriel Tuderus, Davvi-Suomas,
muitalit ahte eanas sámit ledje risttalaččat ja seammás geava
hedje ovdaristtalaš rituálaid ealáhusvuođu sihkkarastima várás.
Son ja eará báhpat (ja maŋŋil mišunearat) seahkánedje riid
duide mas sáhka lei das galge go sámit molsut risttalašvuhtii.
Sámit han ledje juo dahkan dan ovddit buolvvaid bokte. Riidu
lei
máttuid vieruid
alde ja man muddui olbmot ain galge daid
vieruid dohkkehit dál go ledje risttalažžan šaddan. Báhpain
ledje máŋgii eará oaivilat áššis go báikkiolbmuin.
Oslo duopmogirkus lei ovddasrohkos sámi álbmoga beaivvi
jagis 1993, ja searvegoddi rohkadalai ná:
«
Hearrá Ipmil, almmálaš Áhčči, don guhte guottát ja bisuhat
almmi ja leat sivdnidan máilmmi olmmoščearddaid ja addán
sidjiide sin ássanguovluid. Mii giitit du min álbmoga ovddas.
Veahket min nu ahte mii vurket daid vieruid maid máddarat
leat addán midjiide, buot divrras árvvuid mat leat dohkálaččat
dutnje.
»
Oslo duopmogirku mii gárvvistuv-
voi 1697. Girku lea riikkagirkun maid
gonagasbearaš ja stáhta geavahit alm-
molaš oktavuođaide, nugo náitosiidda ja
hávdádemiide.
© Britt Hansen.
