21 / 50
21
Nu go ovdalis namahuvvon, de sáhtii noaidi bid
jat baháid dahje
bijagiid
earáid ala, geaid navd-
dii vašálažžan. Son gohčoduvvui
boranoaidin
.
Su veahkkin lei ee. erenoamáš loddi
-
vuohku
-
ja bajábeal namahuvvon
gearpmaš
maid sáhtii
geavahit roasmmehuhttit olbmuid ja ealliid.
Buorre noaidi lei maid nu gohčoduvvon
geaidu
,
mii sáhtii
geaidut
,
dahkat juoidá oaidne
meahttumin. Sullasaš lei maid
juovssaheaddji
gii sáhtii
juovssahit
,
omd. oažžut suollaga buktit
ruovttoluotta biergasiid maid lei suoládan.
Go miššuvdna geahččalii návccahuhttit
noaiddi fámu ja doaimmaid, de noaidi šattai
balddonas- ja cielussátnin. Noaiddi dáidu seail-
lui de eambbo čihkosis ja eará hámis, omd.
dávddaid buoridandáidun, mii lea seilon gitta
otnážii. Son lea dalle gohčoduvvon siseatnamis
guvhllárin
ja mearrarittus
lávvin
.
Eará namahu-
sat leat
buorideaddji
ja
dikšu
.
Nu go ovdalis leat čilgestan, de lei noaiddi dea
ŧaleamos neavvu
goavddis
, mainna beasai nup
pi máilbmái oažžut oktavuođa ipmiliiguin ja jáb
miiguin. Eará namahus lei
meavrresgárri
.
Mátta
sámi namahus lei fas
gievrie
. Goavddis
-namahus
lea hui boaris ja lea geavahuvvon ee. Deanulea
gis. Dan duođašta ee. báikenamma
Goavddes
gurra
Deanus mii dolin lei noaiddi bálvvosbáiki.
Goavddis lei bassi neavvu, ja dáhpáhuvai maid
dái ahte oaffarušše dasa. Goavddesávnnasin
geavahuvvui «erenoamáš muorra», mii lei sier-
ra sajis gosa beaivváš ii báitán. Daddjo ahte dat
árbejuvvui, ja dan fápmu stuorui jagiid mielde.
Dan áimmahušše vásedin náhkkelávkka siste
dahje giissás, ja dan neavvut,
bállin
ja
vuorbi
(gč. vulobealde), ráddjojuvvojedje erenoamáš
lávkka sisa mii lei gorrojuvvon gáhkkornáh-
kis. Goavdá sadji lei boaššus, mii lei bassi sad-
ji. Mátkkoštettiin goavddis galggai leat ráiddu
maŋemus gerresis.
Sámiid gaskkas mii dovdat njeallje goavd
desšlája. Máttasápmelaččat geavahedje ráp-
ma- ja geavregoavdá. Vuosttas lei asehis, duol-
ba muorra, mii lei sojahuvvon gierdun dahje
guhkedáležin. Geavregoavddis lei ráhkaduvvon
luondduviđá muoras. Davvisámiid goavddis lei
muoras gohppojuvvon, ja das ledje guhkedáleš
ráiggit vuođus giehtasaji várás. Giema Sámis
geavahedje čiehkarámma goavdá. Buot šlájain
lei bajožin miessadat dahje áldodat. Bajožii led-
je sárgojuvvon govvosat leaibeosttuin dahje
gottevarain. Goavdát ledje máŋgga sturroda-
gas. 1600-logus miššonearat gávdne Giema Sá
mis nu stuorra goavdáid ahte eai sáhttán daid
váldit fárrui, muhto fertejedje daid boaldit bálv
vossajis. Muhtun goavdáin sáhtte leat dušše
moadde govvosa, nuppiin fas badjel čuođi. Vuo
đus náhkkesárgáid dahje -báttiid geažis heaŋ
gájedje máŋggalágan áđat: veaike- ja silbarieg
gát, riebana ja guovžža guoccatdávttit, guovž
ža bánit ja gaccat jna. main gádde lei noaide
fápmu.