12 / 74
11
ledje juo ollen dearvan Ruksesmeara rastá, muhto go Farao veahka
geahččalii seamma geainnu guorrat, de sii eai lihkostuvvan ja heav-
vanedje merrii.
Go ledje muhtun áiggi vádjolan sáttomeahcis, de jovde olbmot
Sinai-várrái. Sii bisánedje várrevieltái ja Movsses giccui várrečohkkii
rohkadallat Ipmilii. Go son lei doppe, de attii Ipmil sutnje guokte
geađgetávvala gos čuoččui maid olbmot galge dahkat jus háliidedje
Ipmila veahkehit ja várjalit sin. Dát soahpamuš gohčuduvvui
lihttun
ja
dat mii čuoččui čállojuvvon dáin geađgetávvaliin, lea dat maid mii
gohčodit
10 báhkkomin
. Go ledje vuostáiváldán báhkkomiid Sinai-
váris ja dohkkehan lihtu Ipmiliin, jotke olbmot mátkki dan riikii gos sin
máttut –
patriárkkat
– bohte. Dát riika oaččui seamma nama go sin
maŋemus patriárka:
Israel
. Olu rahčamušaid maŋŋel lihkostuvve sii
ásaiduvvat dohko, muhto sii šadde soahtat garrasit singuin geat orro
doppe.
Birrasiid jagi 1000 o. Kr. ásahuvvui vuosttaš iešheanalaš gona-
gasváldi ja
Dávvet
šattai vuosttaš gonagassan. Su bárdni
Salomo
šattai čuovvovaš gonagas. Ođđa oaivegávpogii Jerusalemii hukse-
jedje sii šloahta gonagassii ja tempela gos sáhtte oaffaruššat Ipmilii
ja doallat ipmilbálvalusaid.
Israel ja ránnjáálbmogat
Gonagasváldi Israel lei unna riikkaš ja ledje olu vašálaččat birra.
Guhká birgehalai riika vašálaččaiguin, muhto 700-logus ilmmai vára-
laš fápmoriika davvin, Assyria. Jagis 722 ovdal min áigerehkenastima
vuollástedje assyralaš soahtehearrát davit oasi Israelas. Riikka lulit
guovllus, mii gohčoduvvui Judean, nagodedje Israela mánát doalahit
iežaset iešmearridanválddi vel moadde čuođi jagi dassážii go Baby-
lon beasai oaivámuš politihkalaš váldin. Sii vuollástedje Judea jagis
587. Oaivegávpot Jerusalem billistuvvui ja oallugat álbmoga oskkolaš
ja politihkalaš jođiheddjiin dolvojuvvojedje Babylonii gos sii orro sullii
40 jagi. Dalle lei Babylon massán eatnasa iežas ovddeš válddis per-
sialaš gonagassii. Su namma lei Kyros ja son attii álbmogii lobi
máhccat fas iežaset ruovtturiikii.
Áigi go ledje Babylonas, rievdadii olu Israela mánáide. Omd. ii
lean Israela mánáin šat tempel Jerusalemis gos besse oaffaruššat.
Dát dagahii ahte sin osku rievddai. Dál ii lean šat nu mávssolaš oaf-
faruššat elliid, muhto baicca guldalit báhpaid go sárdnidedje Ipmila
dáhtus olbmuid ektui ja das mot sii galge eallit. Go tempel lei jávkan,
de dárbbašišgohte ođđalágán ipmilviesu. Dát šattai
synagoga
, ja
dáinna namain gohčodit juvddálaččat ain dan vistti gos dollet ipmil-