20 / 78
20
bmáseaset ja ságastalle daid mearkkašumi. Muhtumat boagustedje
ja bilkidedje su ja su sártniid. Earát fas stađuhuddagohte, muhto eai
ipmirdan manne. Muhtumat bohte báhpagárdimii ja bivde beassat hu-
madit báhpain. Sii háliidedje diehtit eambbo maid dát ođđa sárdni-
deapmi sisttisdoalai.
Mii lei maid olbmot gulle sárdnestuolus? Sii sáhtte omd. gullat
muitalusa bohcco ja gumppe birra, mot gumpe speadjá miesi mii
ruohtada vuovddis, muhto ii duostta duohtadit dan mii lea čadnojuv-
von gitta. Olbmot fuomášedje fargga ahte ii lean dušše bohcco ja
gumppe birra dát muitalus. Son han muitalii sin birra: sii ledje dego
dát miessi mii háliidii ruohtadit luovus ii ge beroštit makkárge
váralašvuođain. Dan sadjái go bissut guođoheaddji lahka mii suodja-
la čorraga, de dávjá ruhtte njuolga gumppe njeaiga almmá iežaset
dieđu haga. Olbmot gulle iežaset eallima dákkár veardádusaid
oktavuođas, govaiguin árgabeaivvis maid dovde bures. Sii gulle Ipmi-
la birra mii gohčoduvvui Almmálaš váhnemin guhte ráhkista mánái-
dis, muhto gean váibmu bávččaga go mánát eai beroš iežaset váh-
nemis. Ipmila váibmu lei dego álddu ráhkisvuohta miessái go njoallu
easkašaddan ruksesmiesáža. Sii gulle cizážiid birra maid fálli oaguha
– ja ipmirdedje ahte muitalus lei eará go dušše dábálaš cizážiid birra.
Ledje sii ieža guđet ledje gaccebat ja beštorat, ii ge lean váttis dan ge
fuomášit gean Læstadius gohčodii "fállin". Muhtomin sárdnidii Læsta-
dius lottážiid birra mat ráhkistit čuovgga ja go morihit nahkáriin, de
huksejit beasi danne go dihtet ahte geassi fargga boahtá. Ja Læsta-
dius lasihii sártnistis:
Danne lávlot sii ja giitet iežaset sivdnideaddji dan vuosttaš beaive-
suotnjara ovddas mii bovttii sin iežaset beasis. Dakkaviđe go beaivváš
badjána ja beaivi čuvggoda, de lávlugohtet, ja dalle lihkket ja bargagoh-
tet. Dát lottážat eai vašut čuovgga, muhto vurdet álo ahte beaivváš galgá
badjánit. Liikká leat olu raššivuođat ja olu vašálaččat mat oaguhit daid,
olu galbma ja garra beaivvit go beaivváš ii báitte, muhto go baicca
čuorpmasta ja dálká Sinai váris. Dalle fertejit girdit ealli fiikonmuora
ráiggážiidda gosa leat besiideaset dahkan. Go leat olu beaivvit
maŋŋálaga heajos dálkkiiguin ja galbma, garra biekkaiguin, de fertejit
náđđahit besiineaset ja nealgut. Liikká diktá Ipmil iežas árpmolaš
beaivváža fas báitit ja nannet daid. Dalle besset oaidnit ahte Ipmil ii
dušše gallet gappebiid ja spálfočivggaid, muhto go Su mielas lea heivvo-
laš, de addá Son maiddái biepmu garjjáčivggaide mat čurvot biepmu.
Leat go garjjáčivggat ánssášan biepmu? Na eai heađisge, muhto go čur-
vot Ipmila, de addá Son sidjiide biepmu. Čurvot dál, dii garjjačivggat, de
addá Son didjiide biepmu go Su mielas lea heivvolaš.
(Sárdni 2. hellodatbeaivvi 1850).