19
Giellaolmmái
Go Læstadius bođii Gárasavvonii báhppan, de fertii son oahppat sih-
ke davvisámegiela ja suomagiela. Dat ii lean nu váttis. Son han lei
"sámeguovlulaš" – ná láviiga Lars Levi ja Petrus gohčodit iežaska.
Bajásšattadettiin Huhttánis leigga vieljažagat hupman ruoŧagiela
ruovttus, muhto goappašagat dáiddiiga oahppan julevsámegiela
stoagadettiin eará mánáiguin. Viellja Petrus čálii beaivegirjásis ahte
son "giela dáfus lea albma duottarsápmelaš Duorpun ja Sirkása čea-
ruin Julev-Sámis eret", ja Lars Levi livččii sihkkarit sáhttán dadjat
seammaládje iežas birra. Sámegielmáhttu šattai hui ávkkálažžan
Læstadiusii su doaimmastis. Go Gárasavvonis šattai oahppat duort-
nossámi suopmana, de ii lean dát nu váttis, ja oahpai maid suoma-
giela oalle geahppasit. Dán giela lei dárbbašlaš máhttit danne go lei
dábálaččamus ipmilbálvalusgiella Gárasavvonis ja Duortnosleagis.
Muhtomin doalai Læstadius ipmilbálvalusaid gos sárdnidii sámegillii.
Lei dattetge
julevsámegiella
mii lei Læstadiusa "váimmugiella".
1835:s almmuhii son gihppagačča man namma lei
Hålaitattem rista-
gasa ja satte almatja kaskan
(Ságastallan risttahasa ja dábálaš ol-
bmo gaskka). Dát lei vuosttaš čálus mii almmuhuvvui julevsámegillii.
Dát lea earálágán go eará sámegiel čállosat dán áiggis, danne go
Læstadius geavaha dievašlaš sámegiel sátnesajádaga ii ge báljo
luoikkat sániid ruoŧagielas. Son čálii nu go iežas mielas lei riekta, ja
geavahii čállinvuogi mii lei hui lahka dan hupmanmálle maid Árjjatluo-
vi, Johkamohki ja Jiellevári sápmelaččat hupme. Su giellahápmi
gohčoduvvui "goahtesámegiellan" danne go čuovui beaivválašgiela
nu bures. 1840-logus almmuhii Læstadius vel golbma čállosa, visot
ledje julevsámegillii. Dát čállosat eai lean dušše Biibbaljorgaleamit
dahje eará jorgaleamit girkolaš ruoŧa čállosiin maid eará čállit ledje
almmuhan, muhto ledje originálateavsttat maid Læstadius lei ieš čál-
lán sámegillii. Læstadius rehkenastojuvvo nappo leat pionèran ju-
levsámegiel čállingiela ovdánahttimis.
Moriidusa sárdneolmmái
Deaivvadeapmi "sámenieiddain Márjjáin" ođđajagemánus 1844
mielddisbuvttii ođđa eallingeainnu Læstadiusii. Go son fas joavddai
iežas searvegoddái Gárasavvonis, de muitala ieš ahte su sárdnidan-
vuohki rievddai ja oaččui "čielgaset ivnni". Su sánit deive guldaledd-
jiid váimmu guovdu. Álggos eai olbmot ipmirdan nu olu maid son hu-
mai, muhto dađistaga ipmirdišgohte eambbo. Son geavahii dávjá
veardádusaid – govvagiela – maid olbmuide ii lean nu álki vajálduht-
tit. Go bohte ruoktot girkus, de muitaledje veardádusaid guhtet guoi-
Prediko Nobbe Jåulå Peiwen naln -
rohkosgirji julevsámegillii, man
Læstadius almmustahtii 1842.