Background Image
Table of Contents Table of Contents
Previous Page  19 / 78 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 19 / 78 Next Page
Page Background

19

Giellaolmmái

Go Læstadius bođii Gárasavvonii báhppan, de fertii son oahppat sih-

ke davvisámegiela ja suomagiela. Dat ii lean nu váttis. Son han lei

"sámeguovlulaš" – ná láviiga Lars Levi ja Petrus gohčodit iežaska.

Bajásšattadettiin Huhttánis leigga vieljažagat hupman ruoŧagiela

ruovttus, muhto goappašagat dáiddiiga oahppan julevsámegiela

stoagadettiin eará mánáiguin. Viellja Petrus čálii beaivegirjásis ahte

son "giela dáfus lea albma duottarsápmelaš Duorpun ja Sirkása čea-

ruin Julev-Sámis eret", ja Lars Levi livččii sihkkarit sáhttán dadjat

seammaládje iežas birra. Sámegielmáhttu šattai hui ávkkálažžan

Læstadiusii su doaimmastis. Go Gárasavvonis šattai oahppat duort-

nossámi suopmana, de ii lean dát nu váttis, ja oahpai maid suoma-

giela oalle geahppasit. Dán giela lei dárbbašlaš máhttit danne go lei

dábálaččamus ipmilbálvalusgiella Gárasavvonis ja Duortnosleagis.

Muhtomin doalai Læstadius ipmilbálvalusaid gos sárdnidii sámegillii.

Lei dattetge

julevsámegiella

mii lei Læstadiusa "váimmugiella".

1835:s almmuhii son gihppagačča man namma lei

Hålaitattem rista-

gasa ja satte almatja kaskan

(Ságastallan risttahasa ja dábálaš ol-

bmo gaskka). Dát lei vuosttaš čálus mii almmuhuvvui julevsámegillii.

Dát lea earálágán go eará sámegiel čállosat dán áiggis, danne go

Læstadius geavaha dievašlaš sámegiel sátnesajádaga ii ge báljo

luoikkat sániid ruoŧagielas. Son čálii nu go iežas mielas lei riekta, ja

geavahii čállinvuogi mii lei hui lahka dan hupmanmálle maid Árjjatluo-

vi, Johkamohki ja Jiellevári sápmelaččat hupme. Su giellahápmi

gohčoduvvui "goahtesámegiellan" danne go čuovui beaivválašgiela

nu bures. 1840-logus almmuhii Læstadius vel golbma čállosa, visot

ledje julevsámegillii. Dát čállosat eai lean dušše Biibbaljorgaleamit

dahje eará jorgaleamit girkolaš ruoŧa čállosiin maid eará čállit ledje

almmuhan, muhto ledje originálateavsttat maid Læstadius lei ieš čál-

lán sámegillii. Læstadius rehkenastojuvvo nappo leat pionèran ju-

levsámegiel čállingiela ovdánahttimis.

Moriidusa sárdneolmmái

Deaivvadeapmi "sámenieiddain Márjjáin" ođđajagemánus 1844

mielddisbuvttii ođđa eallingeainnu Læstadiusii. Go son fas joavddai

iežas searvegoddái Gárasavvonis, de muitala ieš ahte su sárdnidan-

vuohki rievddai ja oaččui "čielgaset ivnni". Su sánit deive guldaledd-

jiid váimmu guovdu. Álggos eai olbmot ipmirdan nu olu maid son hu-

mai, muhto dađistaga ipmirdišgohte eambbo. Son geavahii dávjá

veardádusaid – govvagiela – maid olbmuide ii lean nu álki vajálduht-

tit. Go bohte ruoktot girkus, de muitaledje veardádusaid guhtet guoi-

Prediko Nobbe Jåulå Peiwen naln -

rohkosgirji julevsámegillii, man

Læstadius almmustahtii 1842.