18 / 78
18
Myhtadutki
Muhtun eahkeda Recherche-ekspedišuvnna mátkkis Sámi čađa
čohkkái Læstadius dollagáttis ja muitalii sámi Stálu muitalusaid birra.
Lei hui erenoamáš dilálašvuohta. Biegga šuvadii ja dolla ruškkii go
muitaleaddji máinnastii ilgadis stálu birra. Dáiddii leat dát dáhpáhus
mii dagahii ahte ekspedišuvdna bivddii Læstadiusa čállit oanehaččat
sámi mytologiija birra. Læstadius dohkkehii bargofálaldaga ja čohk-
kedii čállit. Muhto lei váttis háhkat čállojuvvon gálduid, nu ahte šattai
áddjás bargu. Son jugii áššiid iešguđetge fáttáide ja dađi mielde go
oasit barggus gárvánedje, de sáddii daid Parisii gos galge jorgaluvvot
fránskkagillii. Dat go bargu lei nu áddjái – maŋemus oassi gárvánii
easka skábmamánus 1844 – ja dat go čállosiid ii lean nu álki jorgalit,
dagahii ahte su barggut eai boahtán mielde Rocherche-ekspedi-
šuvnna almmolaš čállosiidda mat ilbme 16 girjin. Čálus baicca láhp-
pui ii ge gávdnon fas ovdal 1946:s. Easka 1997:s deaddiluvvui
Frag-
menter i lappska mythologien
– earret maŋemus oassi "ipmiloahpas"
mii gávdnui lulli-Fránkariikkas nu maŋŋit go 2002:s. Easka 2003:s lei
Læstadiusa čálus fidnemis olles girjin.
Sániin "mytologiijain" oaivvilda Læstadius almmolaš álbmotosk-
ku eahpelunddolaš sivdnádusaid ja daid doaimmaid. Son jugii iežas
čilgehusa sámi mytologiija birra njealji oassái: ipmilosku, oaffarosku,
noaiddástallan (noaiddi goavdá/meavrresgári geavaheami birra) ja
máinnasosku (álbmotmuitalusaid ja myhtaid birra). Čilgehusastis ii
duđa Læstadius dasa ahte dušše muitalit maid earát su ovdal leat
čállán. Dat mii lea erenoamáš Læstadiusa dieđalaš barggus sámi
mytologiija birra, lea su dárkilis kritihkka mytologiija-muitalusaid
gálduid dáfus. Su oaivilat leat huksejuvvon nanu máhttui sámegielas
ja suomagielas, ja son ipmirda ahte sámi vuoiŋŋalaš árbevierru ii leat
leamaš ovttageardán, muhto sáhttá rievddadit guovllus guvlui. Son lei
maiddái hui kritihkalaš akademalaš máilmmi "mohtai" mii dan áigge ii
atnán olu árvvu almmolaš muitalanárbevieruin. Oallugat oaivvildedje
ahte sámi muitalanárbevierru lei dušše juogalágán "luonddupoesiija"
mas ii lean olu dieđalaš árvu. Læstadius vuostálasttii garrasit dán
oainnu ja čuoččuhii ahte sámi muitalanárbevierru sisttisdoalai olu
eambbo go dušše olbmuid miellagovvádusa. Su čállosis lea nappo
sámi árbevierru oktiibuot árvvoštallojuvvon hui mávssolažžan. Son
oaivvildii ahte sámi mytologiija ii lean veahášge heajut go
greikkalaččaid dahje romalaččaid mytologiija!
Læstadius, karikatyr-sárggus man
G.A. Hüttling lea dahkan.