94 / 98
93
árppu. Jus gávdná dušše čáhppes árppu, de ii sáhte noaidi veahkehit
su. Dalle galgá buohcci olmmoš jápmit. Go lea gávdnan árppu, de
váldá noaidi dan mielde ja jorggiha. Muhtomin šaddá lohpidit oaffa-
ruššat ealli dan fápmui gean hálddus árpu lea, ja oaffar galgá addot
dakkaviđe go son olle ruovttoluotta iežas vuoigŋamátkkis vuoláš-
máilmmis. Djaruoskin muitala ahte bealli su veahkkevuoiŋŋain gullet
Tungus-álbmogii mii orru vuvddiin.
Noaidi lea dakkár olmmoš mii lea ožžon čielga oktavuođa ipmi-
liiguin ja vuoiŋŋaiguin. Noaidi deaivvada singuin, humada singuin ja
rohkadallá sis, muhto son ii galgga goassege garuhit sin. Eai leat
buot dákkár fámut maiguin son ieš gulahallá, muhto sus leat
veahkkevuoiŋŋat mat veahkehit ollašuhttit doaimma. Noiddiin leat
maiddái erenoamáš ipmilat maid dušše sii dovdet. Dát leat dávjá dak-
kár ipmilat maid eai bálval earát go noaidi. Veahkkevuoiŋŋain lea
dábálaččat elliid hápmi, nu go guovžža, gumppe, sarvaga dahje
njoammila hápmi. Dat sáhttet maiddái ilbmudit lotti hámis, erenoamá-
žit čuotnjága, goaskima, idjalotti dahje garjjá hámis. Muhtomin noaidi
deaivá daid dego vuoigŋan mat orrot dihto báikkin: vuovddis, guolba-
niin, dollagáttis jna. Dat veahkehit su beassat iešguđetge guovlluide.
Guovža sáhttá mieđuštit noaiddi vuolášmáilbmái, heasta sáhttá riidet
suinna albmái. Lottit leat dávjá sáhkagaskkusteaddjit mat buktet vás-
tádusaid vuoiŋŋaid máilmmis. Noaidi sáhttá bivdit sin veahkkin buot
guovlluin máilmmis ja go sii bohtet, de sii hupmet noaiddi iežas jie-
nain.
Lea olu dan dološ noaiddástallanárbevierus mii lea jávkan
ođđasit áiggis. Sovjet-stáhta doarridii oskkolaš olbmuid, beroškeahttá
guđe oskui gulle. Rehkenastet ahte máŋga duhát noaiddi Sibirijás ja
eará guovlluin Guovddáš-Asias gottahalle, erenoamážit 1920- ja 30-
logus. Maŋŋel go Sovjet-stáhta njeidojuvvui, de lea noaidevuođa dilli
veaháš buorránan, muhto go nu oallugat dain dološ noiddiin leat jáv-
kan, de lea hirbmat váttis gávdnat olbmuid geain lea diehtu ja máhttu
dan áiggis go noaiddit noaiddástalle ja adnojuvvojedje árvvu iežaset
máhtuid dihte. Muhtun guovlluin ja muhtun álbmogiid gaskkas gal ain
eallá dološ árbevierru, ja gávdnojit ain muhtumat geat fievrridit árbe-
vieru viidáseappot ođđa buolvvaide.