Sápmi ja máilbmi
86
Gávppašeapmi
Sihke Ruoŧa ja Dánmárku-Norgga gonagasat ledje
fuomášan ahte Sámis ledje ollu
luondduriggoda
gat
nugo náhkit ja guolli.
Eanahearrát
, gonagasat
ja riggát Eurohpas dáhtto sámi náhkiid. Gonagasat
bággejedje sápmelaččaid máksit vearu. Dáinna lá-
giin fidnejedje ollu náhkiid ja guliid. Daid sáhtte
vuovdit Eurohpai vai dinejedje ruđa. Siiddaolbmot
fertejedje goddit eambbo ahte eambbo gottiid vai
galge nagudit máksit dan vearu maid gonagasa
bálvvát
gáibidedje. Muhtin guovlluin fertejedje sá-
mit máksit vearu golmma riikii.
Gávpealbmát bohte maiddái Ruoššas. Sii bohte
fatnasiiguin go jiekŋa Vilgesábis suttai giđđat ja
johte miehtá geasi gitta čakčamánnui. Sii bukte
ollu buriid ávdnasiid nugo jáffuid, porselen, njál-
gosiid,
bihka
,
hávvarsurbmiid
ja ollu eará. Sii vál-
de mielde fas sáiddiid, dorskiid ja
diksuid
maid
sáltejedje ja vuvde Ruoššas. Dát gávppašeapmi
oaččui maŋŋá nama Pomor-
gávpi. Dan birra sáhtát lohkat
eambbo nuoraidskuvlla girj-
jis:
Historjá 1.
Eanahearrát, gona
gasat ja riggát Euroh
pas dáhtto sámi
náhkiid.
luondduriggodagat
riggodagat maid fidne
luonddus omd. olju, náhkit,
muorjjit ja silba
eanahearrát
sii geat eaiggádušše
eatnamiid
bálvvát
veahkit
bihka
bihkain vuide muorra
fatnasiid vai jeahká čázi
hávvarsurbmiid
hávvarrievnnit mat leat
hávvarsuoinnis dahkkon
diksuid
dorskeguliid
Gonagasat ja riggát čiŋa
dedje náhkiiguin maid
sámiin ledje gáibidan.
