88
Tuareg-álbmoga (eamialbmot davvi Afrih
kás) blues/rock joavku Tinariwen lea alm-
mustahttán tuareg álbmoga vealáheami
musihkaset bokte, miehtta máilmmi.
Tinariwen lea oasálastán Riddu Riđđu
festiválas 2009:s.
© Britt Hansen.
ja áibbašeami ja morraša, lea buorre dáidda. Nu lea maiddái
dáidda mii vuostálastá ovttaláganvuhtii hábmema, guoros
šiehtadusaid ja totalitáralašvuođa. Go lea sáhka dáiddaduoji
humanisttalaš árvvus, de ii leat sáhka leago dáidda boaris vai
ođas dahje gos dat boahtá. Dáiddára iežas eallinoaidnu iige leat
dehálaš dáiddamuosáhussii, vaikko diehtu dáidaga birra dávjá
sáhttá leat ávkkálaš áddet dáidaga.
Muhtomin hálidit musihkkadahkkit ja lávlladahkkit gaskkustit
konkrehta humanisttalaš ideálaid. Ovdamearkan lea Ludwig
van Beethoven (1770–1827) gii hálidii iežas musihkain doarjut
olbmuid gáibádusa oažžut friddjavuođa ja vuoiggalašvuođa
dalá áiggi Eurohpás. Su ovccát symfoniijas lea okta oasáš mas
stuorra lávlunkoarra lávlu «Illui», dikta maid čálii duiskkalaš
diktačálli Friedrich Schiller. Dikta máidnu servodaga mas buot
olbmuin lea ovttalágan vuoigatvuohta ja ellet ovttas ustitvuođas
ja ilus. Ođđaset áiggis lea sihke Eurohpáráđđi ja EO mearridan
ahte dán lávlaga galget geavahit máidnut humanisttalaš árvvuid
maid sii hálidit ahte Eurohpá olbmot galget leat ovttamielas
doarjut ja várjalit.
