28 / 74
27
Sátni “shia” vuolgá arábalaš sánis
shiat Ali
mii mearkkaša Ali
bellodat. Ali soga jođiheaddjit gohčoduvvojedje
imaman
. Shia-mus-
liimmat oaivvildit ahte dušše sis lea riekti dulkot Korána oskkolaččaid
ovddas. Maiddái sunni-musliimmat geavahit sáni imam, muhto dalle
mearkkaša dušše dakkár mii jođiha čoahkkanan oskkolaččaid rohko-
sis. Dán áigge leat sunni-musliimmat stuorámus isláma-joavku (85
%), ja shia-musliimmat leat unnitlogus (15 %). Eanas shia-musliim-
maid gávdnat Iránas ja eará stáhtaguovlluin mat leat Irána ránnját.
Isláma oskkuvuođđu
Isláma lea monoteisttalaš osku, dat mearkkaša ahte deattuhuvvo
garrasit ahte lea dušše okta Ipmil, dat buotveagalaš, mii mearrida
buot. Olmmoš rehkenastojuvvo buot alimus sivdnádussan. Vel eŋge-
lat maid gohččojuvvojedje Korána mielde gopmirdit Áttánii. Olbmui
lea addon friddja dáhttu: dat sáhttá válljet čuovvu go Ipmila dáhtu vai
ii. Danne lea buot olbmuin ovddasvástádus iežaset daguide.
Korána
Vuosttaš almmustus mii addui Muhammadii, dáhpáhuvai jagis 610 go
son lei 40 jahkásaš, muhto almmustusat jotke dassážii go profehta
jámii. Go Muhammad muitalii iežas čuovvoleddjiide almmustusaid
birra, de sii ohppe daid bajiloaivve. Muhtumat čállojuvvojedje maid.
Dan dahke papyrusbihtáide, kameladávttiide ja geđggiide. Go Mu-
hammad ii máhttán ieš čállit, de fertejedje earát bargat dan barggu.
Maŋŋel go Muhammad jámii, de čohkkejedje visot mii lei čállojuvvon
Korána.