24 / 74
23
Isláma
Gii lea musliibma?
Musliibma lea dakkár olmmoš guhte doahttala isláma oskkudovddas-
tusa:
Ii leat oktage ipmil Ipmila (Allah) haga, ja Muhammad lea su
profehta.
Sátni “isláma” mearkkaša vuolláneapmi, ja musliibma lea
dakkár guhte lea jegolaš Ipmiliin ja čuovvu daid lágaid maid Ipmil lea
gohččon. Lágat eai gusto dušše olbmuide, muhto juohke diŋgii mii
lea sivdniduvvon. Olu musliimmat oaivvildit ahte Ipmil stivre buot mii
dáhpáhuvvá. Danne musliibma dávjá dadjá loahpas “jus Ipmil dáhttu”
(
in sha Allah
) go hupmá boahtteáiggi birra. Ipmila láhka lea isláma
mielde čállojuvvon Koránii. Danne lea deaŧalaš doahttalit Korána.
Isláma historjjás
Musliimmat atnet iežaset oskku agálažžan, dahje danin mii lea lea-
maš sivdnideami rájes. Danne ii lean profehta Mohammad guhte
ásahii isláma, muhto Ipmil ieš. Muhammad lei dušše dat maŋemus
(muhto isláma mielde dat stuorámus!) profehta. Oskkuhistorjjálaš
oainnus rehkenastit dattetge ahte Muhammad lea oskku ásaheaddji.
Go isláma lea leamaš sivdnádusa rájes, de leat buot olbmot
rievtti mielde musliimmat. Koránas gávdnat olu muitalusaid mat vál-
det vuođu juvddálaš (ja risttalaš) sivdnádusmuitalusas. Mii gávdnat
omd. muitalusa vuosttaš olbmuid birra, Áttána (isláma vuosttaš pro-
fehta) ja Hawwa (biibbala Eva), sudno guokte bártni, ja profehta Nuh
(biibbala Noah). Dat mii Korána veršuvnnas lea deaŧalaš dáid muita-
lusaid dáfus, lea deattuhit man dárbbašlaš lea jeagadit ja doahttalit
Ipmila ja várret dan ráŋggáštusa vuostá maid sáhttá oažžut jus ii leat
jegolaš.
Ibrahim ja Ismail
Juvddálaččaid historjjás lea vuođđun Abraham ja su bárdni Issát, ja
isláma vuođđun fas lea Ibrahima bárdni Ismail, gean son oaččui šláv-
vanissoniin Hadsjariin (biibbala Hagar). Ismail rehkenastojuvvo leat
buot arábalaččaid áhčči. Isláma árbevieru mielde oaččui Ibrahim
barggu láidestit Hadsjara ja Ismaila arábalaš sáttomeahccái. Doppe
galggai son hukset bassivuođa Ipmilii. Dát bassivuohta huksejuvvui
dakkár báikái gosa Mekka-gávpot maŋŋel vuođđuduvvui. Bassivuoh-
ta lea dat mii dán áigge gohčoduvvo
Kaba
. 2. suras Koránas celko-
juvvo:
Isláma oskku dovdomearka arábalaš
čállinvugiin.