25 / 74
24
Ja mii leat dahkan Viesu čoahkkananbáikin olbmuide ja ráfáidaht-
ton báikin. Váldet Ibrahima saji rohkossadjin! Ja mii dagaimet lihtu
Ibrahimain ja Ismailain ahte soai galggaiga ráidnet mu viesu sidjii-
de geat vázzet birra, geat ohcet dorvvu doppe, ja geat loaiddastit
rohkadallat.
Go Ibrahim huksii Ipmila viesu Mekkai, de oaččui son almmustuvvot
daid rituálaid mat doppe galge čađahuvvot. Dát rituálat ledje dat
guokte mátkerituála
umra
ja
hadsj
. Umra mielddisbuktá ahte galgá
vuolgit bassivádjoleaddjin Mekkai gos galgá vázzit čieža geardde
Kaba birra. Hadsj leat rituálat maid ee. galgá čađahit Mekka olggo-
bealde gos galgá bálkestit geađggi bácci njeaiga mii govvida neavrri.
Geađgebálkesteapmi galgá čájehit ahte biehttala buot mii lea bahá.
Koránas čuožžu: “Ibrahim dajai: Hearrá, daga dán gávpoga oadjebas
báikin, ja hehtte mu ja mu mánáid gudnejahttimis eahpeipmiliid”.
Musliimmalaš árbevierru muitala mot Ibrahim guđii Hadsjara ja
Ismaila sáttomeahccái dan bassi báikái gosa Kaba huskejuvvui.
Maŋŋel go lei guođđán sudno, de rohkadalai son dán rohkosa: “Hear-
rá, mun lean guođđán oasi iežan sogas dakkár leahkái gos ii mihkke-
ge šatta, du bassi viesu lahka, Hearrá, vai soai ovdanbuvttášeigga
rohkosa. Divtte olbmuid váimmuid leat buorit sudnuin, ja divtte sudno
oažžut šaddosiid maid borrat, ja lehkoska giitevaččat”.
Hadsjaris ja Ismailas lei váttis áigi guovttá sáttomeahcis. Čáhci
nogai ii ge lean mihkkege maid borrat. Hadsjar manai dasto lagamus
várrái man namma lei Safa, várdán dihte olbmuid, muhto son ii oaid-
nán maidege. Dasto manai vulos leahkái ja várrái mii lei nuppebeal-
de. Ii doppe ge oaidnán maidege. Čieža geardde giccui son dán
guovtti várrái dáinnalágiin. Dát dáhpáhus lea ovtta daid rituálalađđa-
siid vuođđun maid buot bassivádjoleaddjit galget čađahit go mátkkoš-
tit Mekkai. Muitalus Hadsjara ja Ismaila birra joatká dainna mot muh-
tun eŋgel čájehii sudnuide gos soai gávdnaba čázi. Maŋŋel bođii
olmmošjoavku mii bisánii leahkái sudno lusa ja sii ásaiduvve dohko.
Dáinnalágiin vuođđuduvvui Mekka.
Profehta Muhammada eallin
Badjel 2000 jagi maŋŋel – 500-logus – lei Mekka dakkár báiki man
meaddel kamela-karavánat johte dan deaŧalaš gávpegeainnus Asia
ja Eurohpa gaskka. Dán gávpogis riegádii Muhammad sullii jagis 570
mmá. Ii leat olu maid mii diehtit su mánnávuođas. Áhčči jámii várra
ovdal go son riegádii, ja eadni fas dalle go son lei guđa jahkásaš.
Muhammad bajásšattai ádjá luhtte. Maŋŋel válddii muhtun čeahci su
iežas lusa ja oahpahii su karavána-gávppašeaddjin. Son oaččui barg-