72 / 78
72
mielde čuovvut dan vuoiŋŋalaš lávlunárbevieru maid dovdat girkus ja
searvegottiin. Dákkár várrehusaid ja nuktaleami ulbmil lea fuolahit
ahte ii mihkkege galgga boahtit risttalaš eallima ovdii. Dát guoská
maiddái eará áššiide maidda sáhttá searvat. Ii leat omd. mihkkege
sivaid falástallamis iešalddis, muhto jus doalut leat sotnabeivviid ja
eará bassebeivviid nalde, de oaivvildit leastadialaččat ahte oskko-
laččat galget garvit daid. Seammá guoská alkohola geavaheapmái.
Leastadialaš moriiduslihkadusas leat álo čađahan ja oahpahan ahte
galgá oalát garvit alkohola.
Muhto leastadialaččat deattuhit ahte "mii ihkinassii lea duohta,
mii lea gudnálaš, mii lea vánhurskkis, mii lea buhtis, mii lea eahcálaš,
man birra bures sárdnojuvvo, juohke buoredáhpi ja buot mii lea rámi-
dahtti", dan galgá vuhtii váldit (Filippensalaččaid girji 4. kap. 8. vear-
sa). Dat mearkkaša ahte lea deaŧalaš ovddidit dan buoremusa maid
Ipmil lea sivdnidan, muhto dat gáibida ahte vuoruha mii lea deaŧa-
leamos eallimis ii ge dušše čuovo eallima báruid nu ahte ii jurddaš
maid dahká. Go lea eahpádusas mot galgá vuoruhit, de dáhpáhuvvá
dávjá ahte nuorat olbmot váldet oktavuođa vuorraset oskkolaččain,
omd. sárdnideddjiin, vai son rávvešii maid galget dahkat. Dákkár ráv-
vagiid ii leat bággu čuovvut, danne go loahpa loahpas lea goitge
iežas ovddasvástádus mearridit áššiid iežas oamedovddu mielde.
Bargoeallima dáfus leat leastadialaččat álo leamaš hui dárkilat
deattuhit ahte barggu galgá fuolahit buoremus lági mielde. Ii galgga
leat láiki ii ge dodjalas. Ovdalaš áigge ledje olu leastadialaččat
eahpádusas alit oahpu dáfus. Dál lea dát buorre muddui rievdan ja
gávdnojit olu leastadialaččat sihke priváhta ja almmolaš doaimmain
geain lea alla oahppu ja buorit barggut. Dat mii lea deaŧalaš, leasta-
dialaš oainnu mielde, lea eallit nu ahte lea buorren ovdamearkan
earáide. Galgá rahpasit dovddastit iežas oskku ja "leat eallima čuov-
ga", dat mearkkaša vihtanuššat ahte risttalaš osku lea su eallinvuođ-
đu. Dát guoská maiddái dalle go leastadialaš searvá politihkalaš ealli-
mii, maid oallugat leat dahkan áiggiid čađa. Leastadialaččat leat ovd-
dastan olu bellodagaid, erenoamážit Bargiidbellodaga, Gurutbelloda-
ga, Guovddášbellodaga ja Risttalaš Álbmotbellodaga. Olu sárdni-
deddjiin leat leamaš njunuš ámmáhat, erenoamážit suohkanpolitih-
kas.
Leastadialaš árbevierus lea hui mávssolaš bures váldit vuostá
gussiid. Oskkolaččat ávžžuhuvvojit láhčit ruovttuideaset nu ahte
čáhkkehit olu gussiid. Go muhtun báikkis leat stuora čoakkalmasat,
de váldet dávjá nu olu gussiid go čáhkkehit vai buohkat besset oas-
sálastit lohkamiidda almmá divrras hoteallaid ja borranbáikkiid haga.
Olu oskkolaččat geavahit osiid iežaset luomuin ja friddjaáiggis galle-
dit mieloskkolaččaid eará báikkiin, ja oallugiidda lea lunddolaš