Čállinčiehka
1. Ákkastalli teavsttat
2. Digáštallančálus
    2.1. Modeallateaksta
    2.2. Álggahantipsat
    2.3. Čállinskovvi
3. Ságaškuššančálus
    3.1. Modeallateaksta
    3.2. Álggahantipsat
    3.3. Čállinskovvi
    3.4. Bargobihtát
4. Girjjiid máinnašeapmi
    4.1. Modeallateaksta
    4.2. Bargobihtát
    4.3. Čállinskovvi

2. Kreatiiva čállin
2.1. Modeallateavsttat
2.2. Gaskaoamit ja čállintipsat
2.3. Čállinskovvi
2.4. Bargobihtát
2.5. Ávkkálaš neahttareaiddut

3. Šáŋŋer
3.1. Máidnasat
3.2. Muitalus
3.3. Novealla
3.4. Novealla Čiegusvuohta
3.5. Novellii bargobihtát
Ákkastalli teavsttat

Ákkastallat sátni mearkkaša dan seammá go duođaštit. Ákkastalli teavstta bokte don galggat snuoggat ja ohcat dieđuid muhtin fáttá dahje čuolmma birra ja geahččalit earáide čilget makkár oainnut dus ja earáin leat dan ektui. Dat leat dávjá fáttát main ii leat fasit-vástádus muhto dakkár fáttát main fágačehpiid gaskkas leat iešguđet oainnut. Go don ozat ja snuokkat, logat ja oahpat eambbo muhtin fáttá birra, de don hukset iežat oainnuid fáttá ektui ja oahpat eambbo fáttá birra.

Muhtin ákkastalli teavsttain galggat čájehit máŋga beali muhtin áššis. Don galggat sihke ákkastallat ja vuosteáikkaid čájehit. Dávjá čuožžu bargobihtás ahte galggat, reflekteret, čilget, válddahit, diđoštit, digaštallat, ságaškuššat, buohtastahttit, árvvoštallat ja konkluderet.

Don sáhtát dán retorihka  gaskaoami geavahit go áiggut geahččalit earáid čuovvulit du oainnuid:

Logos –áddejupmi. Don geahččalat lohkki jierpmi ja áddejumi bokte váikkuhit su.

Patos – dovdduid. Don geahččalat dovdduid boktit ja dovdduid bokte váikkuhit su gean áiggut váikkuhit.

Etos – luohttamuša. Čálli geahččala čájehit ahte sutnje sáhttá luohtti ja ahte son lea jáhkehahtti.