Gásttašeapmi Unjárgga girkus.
risttalašvuohta
134
135
rihppaskuvlaoahppit ja sin lagamuččat
čoahkkanit girkui. Dalle lea ipmilbálvalus
sin várás ja sii celket oskudovddastusa
jitnosit.
Rihpat leat seammá go
geardduhit gástta,
ja nuorra sáht-
tá válljet viidáseappot hukset risttalaš
gullevašvuođa.
Náitaleapmi
Ollu risttalaččat válljejit náitalit girkus ja
oažžut
Ipmila buressivdnádusa
dan eallimii maid soai áiguba
hukset ovttas.
Ovdal go náitima
čađahit, de manná bárra báhpa lusa
ságastit. Soai geahččaleaba áddet maid
mearkkaša dat ahte soai galgaba eallit ja
bissut ovttas sihke buriid ja bahá beiv
viid. Sudnos lea maid ollu eará ráhkka
neamoš. Soai galgaba čállit ja sáddet
bovdehusaid ja plánet mállásiid, biktasiid
ja čiŋaid dan stuorra beaivái.
Náittosbeaivvi mannet gánda, su soagŋo
olmmái ja buot guossit ja oahppásat
girkui. Go Ipmilbálvalus álgá, de boahtá
nieida. Nieidda áhčči láide su áltárii
gándda lusa. Dasto son geige nieiddas
gándii. Gánda ja nieida mannaba de ovt-
tas báhpa ovdii. Báhppa jearrá sudnos
ahte dáhttuba go guđet guoimmi. Soai
vástideaba: –
Jo.
Biibbala sivdnádusmuitalusas čuožžu
ahte Ipmil sivdnidii albmá, dahje dievddu
ja nissona. Risttalaččat jurddašit ahte
soai leaba sivdniduvvon eallit ovttas.
Danne ollu risttalaččat eai dohkket ahte
guovttis seammá sohkabealis leaba
ovttas ja náitaleaba girkus. Dattege ollu
risttalaččat oaivvildit ahte ráhkesvuohta
gaskal guovtti albmá, dahje nissona lea
seammá árvosaš go
ráhkesvuohta gaskal
nissona ja albmá.
Náittospárra náitalea-
men girkus.
Suorbmasat čájehit ahte soai gullaba oktii.
Gásttašeapmi
Risttalaš váhnemat váldet máná fárrui
girkui gásttašuvvot, dalá maŋŋá go lea
riegádan. Ipmilbálvalusa loahpas guddet
sii máná gástalihti lusa. Báhppa jearrá:
– Mii lea máná namma? Váhnen dahje
doalleristeadni dahje doalleristáhčči vás-
tida omd:
– Piera.
Báhppa jearrá fas:
– Dáhttubehtet go ahte Piera galgá
gásttašuvvot Áhči, Bártni ja Bassi Vuoiŋ
ŋa nammii, ja bajásgessot risttalaš os-
kui?
Váhnemat ja fáddarat vástidit:
– Jo.
Báhppa de russe máná oaivvi badjel. Dát
galgá muittuhit váhnemiid ahte mánná
gullá risttalašvuhtii. Dasto báhppa goi-
vesta golbmii čázi máná oaivái, ja dad-
já
:
– Mun gásttašan du Áhči, Bártni ja
Bassi Vuoiŋŋa nammii.
Risttalaččat
jáhkket ahte čáhci bassá eret
buot suttuid ja mánná šaddá
risttalaš ja miellahttu Norgga
Girkus, Ruoŧa Girkus dahje Suo
ma Girkus.
Miehtá Sámi lea dábálaš
ahte mánná šaddá muhtin fuolkki dahje
ustiba gáibmi. Dat mearkkaša ahte son
oažžu dán olbmo nammasielu. Mánnái
galggašii nammasielu bokte boahtit dán
olbmo buorit attáldagat ja iešvuođat.
Rihpat
Go risttalaš nuorat šaddet 14 dahje 15
jagi, de sii johtet girkus dávjá. Dalle sii
leat álgán rihppaskuvlii. Rihppaskuvllas
galget oahppat risttalaš oskku birra. Dasa
lassin sii galget ráhkkanit ollesolbmo
eallimii ja oahppat ovddasvástádusa
birra. Go rihppaskuvla loahppá, de
Rihppaskuvlaoahppit beassan Guovdageainnus.