45
ja olbmonamat
darvehuvvománá biktasii dahje gietkamii gáht
tet máná bajásšaddama. Maŋŋá šiela sáhttá
heŋget goavdái gitta.
1700-logu čálalaš gáldut namahit guovttelágan
ođđasis gástta, ja guktuid guovdu lei
šiella
hui
deaŧalaš. Nubbi lei
sámenammagásta
,
«Same-
Nabma-Daab» mii dáhpáhuvai maŋŋá go led-
je ferten gásttašit máná kristtalaš girkus. Dán
ođđasis gástta fertii dahkat nisu gii ii lean čuv
von kristtalaš gástta. Dán gásttas mánná oaččui
sámenama
,
«Same-Nabma», man sápmelaččat
geavahedje gaskaneaset. Nama lei ovdal geava-
han dahje guoddán máná muhtun ovdavánhen,
gean guottuid ja láhtaid doivo máná oažžut.
Gásta dahkkui maiddái
Sáráhká
nammii, ja
gásttašeaddji attii de mánnái šiela, mii duođaštii
ahte lei luohpan kristtalašvuođas eret ja bures-
sivdnidan Sáráhká.
Sámemiššuneara
Isaac Olsen
čilge ahte ođđa
sámemáná galggai árrat čatnat oskku vuoigŋa
máilbmái ja jábmiid máilbmái. Dát dáhpáhu-
vai nammaaddima ja gástta bokte. Su áigge
lei dáhpin gásttašit máná ođđasit sámevieru
mielde ja addit dasa sámenama maŋŋá go lei
gásttašuvvon kristtalaš girkus. Ledje dan osk-
kus dahje jáhkus ahte kristtalašvuođa gásta ja
dážanamma ii čálgadan sámemáná. Sáhtii baic-
ce buktit buohcuvuođa ja dávddaid mánnái.
Dalle noaidi basai máná bures liegga čázis daja-
dettiin:
Dál basan dus eret gástta ja nama maid
báhpaáddjá lei bidjan dutnje.
Teologa Hans Skanke, gii finai von Weste-
na fárus gitta Várjjagis, namaha nissonolbmo
gásttašeaddjin. Su gohčodedje
lávgoeadnin
,
son čilge ja lasiha:
Son bálkesta veaikerieggá, man gohčodit
šiellan, gástačáhcái ja gásttaša máná. Šiella