48 / 154
48
Dáruiduhttin
Dalle go Norga lei aitto šaddan demokratii
jan, de eai ožžon dábálaš olbmot ja nissonat
leat mielde mearrideamen mo riika galggai
stivrejuvvot. Dalle ožžo dušše
jábálaš
al
bmát dahje dievddut ja eanaoamasteaddjit
šaddat politihkkárin ja jienastit. Sámit eai
ožžon jienastit jos eai eaiggáduššan ja gil
ván eatnamiid.
Sáhttá leat eahpevuoiggalaš jos eanetlohku
galgá beassat mearridit lágaid mat čuhcet
álgoálbmogiidda. Dat dáhpáhuvai jagi 1898.
Dalle Norgga eiseválddit dohkkehedje lága
mii celkkii ahte buot sámi oahppit skuvllas
galget oahppat dušše dárogiela
hállat,
loh
kat ja čállit. Lágas čuoččui maid ahte sáme
giela ii lean lohpi hállat, lohkat ja čállit
skuvllas.
Dát skuvlaláhka váikkuhii garrasit sáme
gielat mánáide. Ollugat eai oahppan lohkat
ja čállit, ja eai ádden dahje ipmirdan
dan mii oahpahuvvui skuvllas. Sáme
giella measta jávkkai áibbas. Dát áigi
gohčoduvvo
dáruiduhttin áigin.
Muhtin oahpaheaddjit ja skuvlabargit vuo
stálaste dán lága. Sii vásihedje ahte mánát
eai oahppan dárogiela eai ge eará. Sii
máŋgii váidaledje ráđđehussii. Loahpas
ráđđehus árvvoštalai ja guldalii váidalu
said. Sii rievdadedje lága, ja Stuorradiggi
dohkkehii rievdadusa.
Jagi 1967 šattai lohpi oahpahit sámegillii, ja
sámegiella šattai maid fágan skuvllain. Dal
le lei dáruiduhttin bistán measta 70 jagi, ja
ollu sápmelaččat ledje massán sámegielaset.
Gonagas lea maŋŋá sámiin ándagassii
bivdán daid vahágiid ovddas mat dahk
kojedje dáruiduhttin áiggis. Demokratiijas
fertejit maiddái álgoálbmogat beassat váik
kuhit iežaset servodatovdáneapmái. Jos
sii dan eai beasa, de sáhttet kultuvra, árbe
vierut, giella ja máhttu jávkat.
jábálaš
rikkis, eanaoamastaeaddji
hállat
hupmat
Kárášjogas jagi 1950.