Sápmi ja máilbmi
120
vuosttamužžan oažžu dan, lea muh-
tun 6 jahkásaš nieida. Njeallje beaiv
vi maŋŋá lea son nu vuoimmehuv-
van ahte ii šat nagut čuožžilit. Viđát
beaivve lea jápmán. Beaivvi maŋŋá
jápmet golbma smávva máná, ja
guokte beaivvi maŋŋá jápmet guok-
te nissona ja okta almmái/dievdu.
Mearraalbmát bálkestit jápmán
šlávaid merrii. Fargga oaidnit ahte
stuorra háiat čuvvot šlávaskiippa.
Guokte mánu maŋŋá lea skiipa viim-
mat Amerihkás. Dalle leat dušše 175
šláva ain heakkas. 65 leat jápmán
borjjastettiin. Eambbo go okta beaiv
vis. Gáttis šaddá gávppašeapmi.
Eanaš šlávat mannet rikkis eana-
hearráide. Šlávat galget orrut muh-
tin smávva barttažiin. Beaivet ferte
jit čoaggit bummoliid, issoras báhk
ka beaivváš goardádagas. Vávt-
tat čuvvot oba áigge. Sii čohkkájit
heastta čielggi alde, ja sis leat bissut
ja spižát. Sii galget geahččat bearrái
ahte šlávat barget viššalit ja jođánit,
ja ahte eai báhtar.
Aschehoug: Verdenshistorien for barn. 2000.
Jorgalan/heivehan:
Heidi Guttorm Einarsen
