Sápmelaččain lea
dakkár luondu ahte
sii eai bala ihkku
olgun.
11
1600–1750
Ná muitalii muhtin olmmoš maid son oinnii ja vásihii go
bođii Sápmái 1670-logus:
Sápmi ja sámiid birra
Sápmelaččat eai leat dakkár olbmot geat dávjá buh
cet. Go sis lea bátnevearka – mii ii dávjá dáhpáhuva
–, de sii atnet dálkkasin dakkár muoras gahččan moa
luid, maid álddagas lea gaikkodan dahje časkán. Dai
guin sii deattašit bániideaset ja lohket dan leat buorre
veahkkin. Sápmelaččat leat maid dakkárat ahte sii eai
váibba goittot čuoigamis. Mun dovddan sápmelačča,
guhte lea čuoigan beaivvis 14 miilla. Sápmelaččain lea
dakkár luondu ahte sii eai bala ihk
ku olgun. Vaikke lávege dávjá gullot
mánideapmi sin váriid siste, de sii
eai beroš das muhto ođđet dattege
ráfálaččat.
Sámieatnamis leat dakkár várit,
ahte jos huiká garrasit dahje jos beatnagat cillet dop
pe garrasit, álget gatnešat ihtit eahkedis ja rohkut ilga
dit. Lea issoras gullat. Sin váriid siste oidno maid dávjá
dolla, alla njivžu dolla. Sii lohket, ahte dat lea geađgi
man sii gohčodit sieidin. Dat cahkkeha dola daidda
váriide. Jos geaigguha suorpma dohko vári guvlui, álgá
borgat ja muohttit dego albmi livččii rabas. De sii loh
ket ahte dán sieiddis dat boahtá diekkár ipmildálki.
Lundius 1905
