Spábbačaskin
Spábbačaskin lea stoagus dahje gilvvohallan. Spábbačaskimis lea sis- ja olgojoavku. Ja sisjoavku geahččala doalahit časkima guhkimus áiggi, ja olgojoavku geahččala fas beassat sisa nu jođánit go vejolaš. Spábbačaskinnjuolggadusat fertejit sohppot nu ahte spábbačaskin doaibmá buoremus lági mielde.
Lášmmohallamis lea spábbačaskin oassin duhkoraddamis ja valáštallamis.
Spábbačaskin hástala motorihka, kognitiivvalaš- ja affektiivvalašvuođa. Maiddái sávrivuohta ja snáhppilvuohta lea dehálaš spábbačaskimis.
Spábbačaskinnjuolggadusat
Spábbačaskimis leat guokte joavkku, sisjoavku ja olgojoavku.
Joavkkut juogaduvvojit dobademiin ná:
Go dobada, de galget guovttis kroatta golbmii bálkestit nubbi nubbái. Dakko gokko goalmmát geardde nubbi doppe kroatta, das galgaba vurrolagaid dollet gieđain badjelii ja badjelii dassái go kroatta geahčái joavdá. Son guhte maŋimuš nagoda dollet kroatta suorpmaiguin ja vel nagoda jorahit kroatta golbmii badjel oaivvi, son šaddá sisjovkui, ja nubbi fas olgojovkui. Jus ii nagot golbmii jorralahttit, de šaddá son olgojovkui. Dáinna vugiin juogaduvvo dássái go eai šat leat eambbosat, ja dál leat šaddan guokte joavkku, ja sisjoavku lea geat álget spáppa časkit.
Go álgá časkit, de vállje olgojoavku muhtima gii galgá siste leat ja son galgá vuovdit spáppa. Vuovdi bálkesta spáppa áibmui veaháš vai nubbi sáhttá časkit. Jus beastá, de leat sus guokte vejolašvuođa. Son sáhttá viehkat gitta olgorádjái. Muhto son sáhttá goddot jus olgojoavku fáhte spáppa ja goddá su ovdal go olgorádjái joavdá. Jus son oaidná ahte ii mannan nu guhkás, de son sáhttá kulláriid bisánit. Dás ii beasa olgojoavku so goddit. Dás beassá son vuordit dássái go fas okta časká ja lea oadjebas viehkat olgorádjái. Jus ii beastte dalle beassá dušše kulláriid mannat.
Sus vel okta molssaeaktu, jus lei son maŋimuš su joavkkus ja ii oktage šat leat siste guhte časká, de son sáhttá hárdit. Dalle manná son veaháš olggobeallai kullárrájá ja hárdá. Dál sáhttá olgojoavku so spáppain goddit. Vuovdi sáhttá ieš geahččalit goddit sisrájás, dahje vuovdi bálkesta spáppa muhtimii guhte lea lagat ja son sáhttá geahččalit de goddit. Son guhte lea hárdán, son sáhttá de geahččalit viehkat sisrádjái jus ii deaivvahala ja beassá fas ođđasit časkit vái su joavkoskihpárat besset sisa viehkat.
Eará bealit mat váikkuhit spealu:
Go olgojoavku duste liirru:
Dalle beassá olgojoavku sisa ja álgit časkit
Gottedettiin duste spáppa:
Jus su gean áigot goddit, son duste spáppa. Dalle ii leat son goddon, so beassá das dollestit spáppa ja seammás eatnamii garrasit bálkestit nu ahte galká. Dalle beassá son veahkat sisrádjái dahje olgorádjái. Su mielspeallit besset ja galget dahkat dan seamma, viehkat sisa dahje olgorádjái.
Drake, Sigrid (1918). Västerbottens lapparna. Två fötäggare bokförlag, Umeå.
Doahpagat
jus časki časká spáppa hui doarrás gos eai leat olgojoavkku olbmot, de dalle son botnjá ja dan ii leat lohpi. Dábálaččat ferte ođđasit časkit.
guovttis geat leaba sullii ovtta dássálagaid, bálkesteaba kroatta gaska-neaskka unnimus golmma geardde. Son guhte maŋimuš geardde váldá kroatta vuostá, dolle dan sullii gasku. Dasto vurrolagaid doahpuba kroatta bajás guvlui, ja son gii fáhte geahččái, son galgá nagodit dan jorahit golmma geardde birra oaivvi. Jus dan nagoda, de lea son sisjoavkkus ja beassá álgit časkit. Nubbi fas šaddá olgojoavkkus.
Jus su gean áigot goddit, son duste spáppa. Dalle ii leat son goddon, son beassá das dollestit spáppa ja seammás eatnamii garrasit galkalahttit nu ahte galká. Dalle beassá son veahkat sisrádjái dahje olgorádjái. Su mielspeallit besset ja galget dahkat dan seamma, viehkat sisa dahje olgorádjái amas goddot. Jus deaivvahallá, de lea sus vejolaš dohppet spáppa ja geahččalit goddit ovtta nuppi joavkkus. Go dát dáhpáhuvvá, de galget earát geahččalit viehkat sisrádjái dahje olgorádjái. Jus deaivvahallá oaivái dahje giehtaváibmui, dalle ii lohkko.
jus časki ii deaivva albma láhkai ja spábba dušše galká veaháš áibmui ja jorrá leavttuin, iige mana kullára meaddil. Dát lea seamma ahte son ii leat beastán.
go muhtin gii lea kulláris ja dadjá «hárddán», de lea son hárdán. Dalle beassá su goddit nu guhkágo lea sisrájá ja olgorájá gaskkas. Sutnje ii leat šat kullár makkárge dorvun.
sala guhkkosaš jorba soabbi sullii 5 cm čađamihttu mainna časká spáppa. Lea lohpi geavahit eará guhkkodagaid maid. Maiddái dat joavku gii lea časkimin, sisjoavku, sii lohket sis lea kroadda.
gaskarádjá sullii 5–8 eret sisrájás. Dás galget vuordit jus eai doaivvo joavdat olgorádjái gos ieš dahje muhtin lea časkán, dahje ieš ii leat beastán.
jus muhtin olgojoavkkus nagoda dustet liirru (dustet spáppa mii ii leat eatnamii guoskan) go okta sisjoavkkus časká, dalle beassá olgojoavku sisa ja dál šaddá daid vuorru časkit. Maiddái sisjoavkkus sáhttet váldit liirru, geahča njuolggadusaid!
go muhtin časká hui guhkás, de sáhttá son viehkat máhce. Dat mearkkaša ahte son viehká sisrájás olgorádjái ja ruovttoluotta. Maiddái earát su joavkkus besset dalle viehkat sisrádjái ovdalgo olgojoavku fidne spáppa iežaset vuovdái.
sullii 25–40 mehtera kulláris eret. Doppe fertejit buohkat fina-dit jorgaleamen ovdal go besset fas máhccat sisrádjái. Olgorájá duohken lea maid friddjasona gos ii sáhte goddot. Lea ovdamunni jus olgojoavkkus lea okta gii lea buorre dustet ja goddit gii lea lahka olgorájá.
son gii lea mielde goappá nu joavkkus, lea dalle searvvis. Jus muhtin boahtá maŋŋá go leat álgán časkit, de ferte jearrat: «Leago searvi?» Lea dábálaš ahte beassá jovkui maid navdet «geahnoheabbon» dahje dan joavkkus juo váilu okta.
dán sárgá duohken vuovdá vuovdi spáppa, ja dás galgá časkit. Sárgá siskkobealde lea friddjasona gos ii šat goddo. Vuovdi berre leat buorre bálkestit ja dustet.
čáđagummespáppa dahje tennisspáppa sáhttá geavahit spábba-časkimis.
okta olgojoavkkus galgá vuovdit spáppa. Dat mearkkaša ahte son čuožžu sisrájás ja bálkesta spáppa časki ovdii sullii 150 cm áibmui.
son guhte vuovdá spáppa, su namahus lea vuovdi.
