11 / 50
11
Gii lei
Isaac Olsen lei riegádan s. 1680 ja váccii muh-
tun áigge Troandima katedrálaskuvlla. Jagi 1703
mii gávdnat su viessooahpaheaddjin
Goaskin-
vákki
báhpa luhtte Finnmárkkus. Dáppe son
lei oahppan sámegiela, ja dan jagi Finnmárkku
amtamánni
Lorch
lei fuomášan su buorre máh-
tu sámegiela oahpaheamis, ja nu son oaččui Ol-
sena fárret Čáhcesullui bálvališgoahtit Várjjaga
sápmelaččaid.
Mátkkoštettiin Finnmárkkus jagi 1708 bispa
Krog gávnnahii Issáha barggu nu ávkkálažžan
ahte ordnii sutnje bálkká Čáhcesullo girkokássa
bokte. Su bargu viiddiduvvui maid bálvalit Dea-
nu, Lágesvuona ja Leavnnja sápmelaččaid. Son
lei maid golbma dálvvi (1713-1716) fálddi miel-
de su vearuhanmátkkiin Guoládatnjárggas. Jagi
1716 son fárrii Troandimii ja álggii Thomas von
Westen mielbargin. Olsen jámii 1730.
Barggadettiin Finnmárkkus Isaac Olsen dutkkai
hui vuđolaččat sámiid dološ oskku, vieruid ja
dábiid, ja nu vuostálastigođii daid. Dat dagahii
ahte sápmelaččat oaguhišgohte su. Sii dohkke-
hedje gal vuostái váldit girjjálaš dieđuid, muhto
eai dohkkehan dan ahte Olsen vuostálasttii sin
noaidevuohtaoskku ja sin jáhku sin ipmiliidda.
Go Olsen čuoččuhišgođii ahte sin ipmilat ja bas-
si báikkit ledje
biro ráhkkanusat,
deVárjjaga sáp
melaččat nu moaráskedje ahte áite goddit su,
jos dážaid eiseválddit eai lihccon su ja nu heht-
tejedje stuorát lihkohisvuođaid.
Girjjistis
Om Lappernes vildfarelser og overtro
Olsen namaha noiddiid namaid geat
váldda
hallet birovuoiŋŋaide.
Son ráhkadii maid vuđo
laš listtuid sámiid bálvvosbáikkiid birra Finn-
márkkus. Dán listtus leat namahuvvon:
1. Guollevári (Gollevári) sieidi (Vuopmanáddjá)
2. Buolbmátjávrri sieidi
3. Sieiddá sieidi Máskeváris
4. Dan lassin Álletjohka, mii lei bassi johka ja
man joga čázi leat dolin geavahan gásttašit
mánáid
Miššonbáhpa
Thomas von Westen
(1682-1727)
čohkken dieđut noidošeami birra leat maiddái
hui deaŧalaš gáldut, maid su mielbargi Hans
Skanke redigerii ja almmustahtii láhtengillii na-
main
Epitomes HistoriæMissionis Lapponicæ.