135 / 154
135
Davvi-Amerihkká
Areála
24,2 miljovnna km
2
(17,6 %máilmmi eanaareálas)
Alimus várri
Mount McKinley
(6194 mbá)
Guhkimus johka
Mississippi-Missouri-
Jefferson(6275 km)
Stuorámus jávri
Lake Superior
(82 100 km
2
)
Olmmošlohku
529 miljovnna
Eamiálbmogat 5,8 miljovnna
Inuit, Aleut, Aztek, Sioux, Apache, Navajo,
Davvi-Oarje álbmogat, Cheyenne, First Na-
tions, Mètis, Cherokee, Algonquian, Pueblo
Davvi–Amerihkká
Davvi-Amerihkká lea beali stuorát go
Eurohpá. Davimusas lea rádji Jiekŋaáh
pái ja
lullin
lea rádji
Lulli-Amerihkkái.
Alaska mii lea davimusas, gullá USA:i.
Dan sii oste Ruoššas. Arkeologat jáhk
ket ahte Amerihká vuosttaš olbmot boh
te Ásias Beringnuori bokte. Sii jáhkket
ahte otná Amerihká eamiálbmogat leat
ásialaččaid
maŋisboahttit
.
Fargga 600 jagi dassá álge eurohpálaččat
boahtit Amerihkkái. Eurohpálaččat
gáibidedje viiddis eatnamiid eanadol
lui, nu ahte Davvi-Amerihká eamiálb
mogat bággejuvvojedje fárret eret ás
sanguovlluin ja ásaiduvvat
reserváh-
taide
. Eaŋgalasalbmát ja fránskalaččat
bohte ja ásaiduvve davimus guovllui
de. Danne leage otne ain eaŋgalasgiella
almmolašgiellan
Davvi-Amerihkás.
lullin
máddin
Lulli-Amerihkkái
Mátta-Amerihkkái
maŋisboahttit
fuolkkit, sogalaččat
reserváhtaide
Báiki dahje sadji gosa lea
huksen unna giláža, ja gohččon/ávžžuhan
olbmuid dokko fárret.
almmolašgiellan
giella maid buohkat ovtta
riikkas galget oahppat ja hálddašit