Basic HTML Version
23
Sápmi 500–1600
Biehtár lea siiddaisida bárdni. Son
lea 12 jagi, ja lea ollu jagiid čuvvon
áhčis bivddus. Dál lea čuoigga
deamen meahcis. Lea giđđadálvi
ja čáppa beaivvadat. Fáhkkestaga
fuomáša stuorra guovžžabieju.
Biehtár ilosmuvvá ja doapmala
ruovttoluotta siidii válljet bivdo
skihpáriid ja bálvalit leaibeolbmá.
Leaibeolmmái lea guovžža ipmil.
Noaidi dearpá goavdá ja einnosta
mo bivdu šaddá. Biehtár muitái
maid áhčči lea oahpahan sutnje.
Dan rájes go guovžžabieju fuomáša,
de ii leat lohpi geavahit guovžža
rivttes nama, muhto eará sáni nu
go darffot dahje ádjá.
Go albmát leat gárvát, de váldet
guhkes sáittiid ja mannet bidjui
boktit ádjá. Sii juiget ja čukkodit
bieju dassá go guovža moriha ja
lihkadišgoahtá. Go áddjá biejus
boahtá olggos, de sii čuggejit dan
raddái. Gievrramus ja duostileamos
almmái oažžu dán dahkat. Viimmat
áddjá lea vuollánan ja albmát vul
get siidii viežžat hearggi mainna
ádjá geasehit siidii.
Manadettiin váldet fárrui leaibe
bárkku maid bálkestit nissoniidda
goahtái. Sii galget dan suoskat
dassá go bivdit bohtet sisa goah
tái. Dalle leat nissonat vuordimin ja
gokčan muođuideaset ja dušše ovtta
messetrieggá čađa galget geahččat.
Dasto galget leaibemáihlli čolgat
bivdoolbmáid muođuide. Nissonat
galget de doapmalit olggos.
Muhtimat leat ráhkadan rissegoađi
dassá go albmát bohtet ádjáin. Dál
galget vuoššat bierggu ja orrut gol
bma beaivvi. Ii
leat lohpi lah
konit eamida
dán áiggis. Dan
bierggu maid
nissonat galget
borrat, fertejit
vuoššat sierra
ruittus.
Aage Solbakk: Sámi
historjá 1. 1994.
Davvi Girji OS.
(Heivehuvvon)
Guovžžabivdu