17
Sápmi 500–1600
Dolin lei dábálaš jávresulluide doal
vut boares olbmuid geat eai vead
ján šat bargat. De lei muhtumin
okta boares gálgu, geas lei láikkes
ja bahás nieida. Eadni dajai: –Vuoi,
Vuoi, gal don leat láiki, mo áiggut
don dálu doallat?
Go gálgu šattai boaris, de ii nago
dan šat eará go goađi doallat čor
gadin. Muhtin beaivve son dajai niei
dasis: –Dáinna lágiin don it doala
dálu. It han don čorge goassege.
Nieida suhtai ja dajai: – In šat birge
duinna eará muđui go sullui doal
vut.
Go gálgu dan gulai, de son dajai
nieidasis: – It go don oainne man
stuorra ávkin mun lean go doalan
goađi čorgadin? –Maid? Vástidii
nieida. –Don álo vuorjjat mu duol
van ja nuoskin, danne mun ferten
du doalvut sullui. – Ieš dieđát, dajai
eadni. –Don galggat oaidnit mu
suorpmaid luniid doahpumin goađis.
–Dat ii leat duohta, vástidii nieida,
ja de vulggii sullui doalvut.
Go soai bođiiga sullui, de luittii son
su eatnis gáddái ja suhkalii ruok
tot. De čuorvvui su eadni: –Gal
don galggat oaidnit fargga ahte in
šat mun leat du dálu čorgemin, ja
mana dearvan!
Go soames beaivvit ledje vássán,
ja luonit ledje goahtái dievvan, de
oinnii nieida suorpmaid doahpumin
luniid. De muitái dan maid su eadni
lei dadjan, muhto ii son berostan
das. Son álggii ieš luniid čorget ,
muhto dolkkai gaskan ja dajai:
–Dát ii leat mu bargamis.
Moadde beaivve geažes šadde fas
luonit goahtái, ja oinnii fas suorp
maid ihtaleamen luniid siste.
–Ama mun dál lean boastut bar
gan, jurddašii nieida.
– In mun oaidnán ávkki das maid
eadni barggai.
– Eadnán doalai čađat čorgat.
De son suhkalii sullui geahččat ain
go gálgu lea heakkas. Son bođii sul
lui ja oinnii eatnis veallámin rokkis.
Boares gálgoriehpu lei nelggiidis
guin suorpmaidis gáskán.
–Mun vulgen du viežžat, dajai niei
da. –Vuoi nieiddažan, dajai boares
gálgu. –Dál in veaje šat bargat, go
lean čađa nelgon. Go jo oktii dolvot
mu deike, de dál mun in šat vuolg
ge du mielde.
Nieida fertii okto máhccat goah
tái, ii ge beassan ráfái, ovdal go
doallagođii goađi čorgadin.
Aikio. Čállon 1888.
Láikkes, nuoskkes nieida
Dološ máinnas mii vissásit lea muitaluvvon dollagáttis siidda gođiin, dálveáiggi.