Basic HTML Version
125
Eurohpá 1500–1600
Aztehkalaččat ledje eanadoallit
ja gilve ja šaddadedje máissa, to
máhtaid, kakao, nihtiid ja lávkki.
Sis eai lean šibihat, ja eanadoalli
ii eaiggáduššan eatnama ieš. Son
oaččui eanabihtá gonagasas. Gona
gas mearridii visot aztehkalaččaid
riikkas. Eanadoalli oaččui eambbo
eatnamiid dađistaga go eambbo
mánáid oaččui. Dán ovddas galggai
veahkehit gonagasa soahtat ja huk
set ođđa tempeliid dárbbu mielde.
Aztehkalaččaid osko ja rohka
dalle Beavvášipmilii. Sii oaivvildedje
ahte sii ledje 5. beaivváža mánát.
Sii balle ahte beaivváš fargga jávk
kai, nu ahte sii geahččaledje dán
jávkama maŋidit. Danne sii oaffa
rušše ealli olbmuid Beaivvášipmilii.
Dán sii dahke juohke beaivvi. Sii
ledje huksen alla tempeliid ja palás
said Beaivvášipmila várás. Muhtimat
geat ledje oaffarat, dovde gudni
das go sii galge oaffaruššot. Sii há
liidedje heakkaset addit Beaivváš
ipmilii.
Dábálaččat sii oaffarušše fáŋg
gaid. Sáhtii maid leat nu ahte sii
sohte ránnjáálbmogiin dušše dan
dihte vai fidnejedje doarvái olbmuid
oaffaruššat.
Aztehkalaččat gávnnahalle
spánskalaččaide jagi 1519. Spánska
laččat bággejedje sin heaitit olbmuid
oaffaruššamis, ja jorgalit risttalaš
vuhtii.
Dihtet go?
Aztehkalaččaid maŋisboahttit ellet
Meksicos. Sii hállet ain seammá gie
la maid máttut hálle.
máttut
olbmot ovdal sin
Mo lei aztehkalaččaid servodat?
Aztehkalaččat eai čállán, muhto sárgo
govaid go áigo muitalit juoidá čálalač
čat. Dás oaidnit maid Keaisár Monte
zuma gáibidii ahte olbmot galge sutnje
máksit vearrun.