Basic HTML Version
101
Norga 1000–1600
Čuđit
Sápmelaččat gohčodedje vearro
gáibideddjiid čuhtin. Čuđit eai álo
láhtten čábbát go bohte sámi siid
daide. Sii garrasit gáibidedje vearu.
Dáhpáhuvai ahte sii godde ja rievi
dedje go jovde siiddaide. Leat ollu
máidnasat čuđiid ja čuđe-fearániid
birra. Máidnasiin sii leat jallat ja sin
sáhttá álkit fillet.
Lávrrakaš
Lávrrakaš lei muhtin sápmelaš gii
ásai Anár-jávregáttis. Muhtimin ledje
čuđit boahtán Anárjávrái. Sii bágge
jedje Lávrrakačča sin oahpistit Anár
jávrri mielde daidda báikkiide gos
ásset olbmot. Sii áigo olbmuin gái
bidit vearu. De suhke muhtin sulloža
meattá mas eai lean muorat, muhto
dušše dakŋasat ja luomelasttat. Go
jovde sullo lahka, de celkkii Lávrra
kaš: –Doppe leat ollu luopmánat.
Čuđit dáhtto dalán mannat
gáddái borrat luopmániid. Sii vihke
duohkut deike ja dohpo luopmániid.
Lávrrakaš celkkii: –Don geahčen
sullo leat eanemus luopmánat.
Buohkat viehkaledje dohko.
Dušše vákta bázii čatnat fatnasiid
maŋŋálagaid ja gitta muhtun geađ
gái. Lávrrakaš veahkehii čatnat
fatnasiid maŋŋálagaid nu hoahpus
go sáhtii, ja dajai váktii:–Viehkal
don ge ovdal go buot borret eret du
ovddas. Gal mun čanan vel geađgái
ja boađán nu fargga go sáhtán.
Go vákta lei muhtin gaskka
eret fatnasiin, de Lávrrakaš hoiga
dii buot fatnasiid fávlelii. Dasto son
suhkalii gáddeguora dan geahčái
jávrri gos čuđit ledje luopmániid
borramin. Go čuđit oidne Lávrra
kačča suhkamin, ja vávtta čuožžu
min guovdu sullo, de manne muh
tumat dalán vuos vávtta goddit ja
čurvo de Lávrrakažžii:
Lávrrakaš, Lávrrakaš,
Boađe gáddái, boađe gáddái!
Šiega borramuša vuoššat,
Gusavuoja čalbmái bidjat,
Isit bastte gihtii addit.
Lávrrakaš celkkii: –Dáppe leat buot.
Go guhká ledje čurvon, ja Lávrrakaš
ii boahtán gáddái, de sii suhtte ja
čurvo loahpas: – Jos livččet boah
tán, de báhkka datni livččii gurkui
leikejuvvon.
Muhto Lávrrakaš sugai fávlelii ja
fávlelii. Vahku geažis iskkai son fas
dan sullo oaidnin dihtii, mo čuđiide
lea geavvan. De oinnii son ahte sii
ledje viggan ráhkadit moadde lahta
dakŋasiiguin ja lavnnjiiguin. Muhto
dat ledje vudjon. Lávrrakaš oinnii
jápma rupmašiid dakŋasiid gaskkas
govddodeamen. Earát ledje ain sul
los. Muhtumat jápmán, muhtumat
bealleheakkas dan mađe ahte sii
bajidedje oaivvi ja čájehedje čorpma
Lávrrakačča vuostá.
(Balke, Kárášjohka)
gurkui
čoddatráigge
fávlelii
čiekŋalassii
lahtta
suvddus. Dábálaččat hirssas/dimbaris
dahkkon. Govdu čázis ja sáhttá meallut ovtta
sajis nubbái