Page 105 - Sapmi & mailbmi 1 mánáid

Pompeii gávpoga bá­
za­husat maŋŋá go ar­
ke­ologat ledje goi­von
eret lává­gunaid. Dađe­
bahábut dáh­pá­huvai
eana­doarg­gástus jagi
1980. Dat bilidii gáv­
poga vel eambbo.
Lávágunat gokče Pom­
peii gávpoga nu fáhkka
ahte olb­mot jápme dal­
lán. Dál sáhttit oaidnit
bá­za­husaid olmmoš­
rie­­buin. Liikkat jáv­ke,
muh­­to bázii “ráigi”
maid otne lea deavdán
gipsain.
105 11000 o.m.á. –500 m.m.á.
Pompeii
Iđđedis borgemánu 24.beaivve jagi
79 m.m.á. dáhpáhuvai issoras dáh­
páhus Pompeii gávpogis Roma­riik­
kas. Vesuv dollavárri čolggai olg­gos
gunaid ja mirkko gás­said. Muthin
diimmu maŋŋá lei olles gávpot ol­
lásit gokčon gunaiguin. Dát dáh­pá­
huvai nu johtilit ahte buot olbmot,
eallit ja huksehusat, dálut ja ávdna­
sat hávke ja jávke nugo ledje das.
Muhtun arkeologa gean namma
lei Guiseppe Fiorelli, goaivugođii ja
dutkagođii dán gávpoga jagi 1860.
Gutnagovččas dagai ahte ollu ávd­
nasat leat bures bisuhuvvon nu mo
dalle ledje. Daid sáhttit mii otne
geahčadit ja oahppat ollu dan áigge
eallima ja servodagaid birra.