Ovttas - Oskkoldagat ja eallinoaidnu

Juvddálašvuohta 75 74 Holocaustbeaivi Nuppi máilmmesoađi áigge goddojedje birrasii 6 miljovnna juvddálačča, dušše danne go sii ledje juvddálaččat. Hitler, gii lei Duiskka soahte-njunuš, mearridii ahte buot juvddálaččat galge sáddejuvvot bargoleairraide. Stuorámus bargoleaira lei Auschwitz, Polskkas. Ollugat geat boh- te bargoleairraide, goddojedje. Sii geat ledje gievrrat ja dearvasat, galge goaivut hávddiid, bassat, čorget ja ollu eará. Giđđat 1945 nogai soahti. Ođđa­jage­ mánu 27.b jagi 1945 besse buot Auschwitz-fáŋg­gat friddjavuh­ tii fas. Juohke ođđajagemánu 27.b. ávvudit juvddálaččat dán beaivvi mas lea namma holocaustbeaivi. Holocaust mearkkaša Issoras dáhpáhus, dahje ka- tastrofa. Dát beaivi galgá muittuhit buoh- kaid geat dušše dán issoras dáhpáhusas. Fáŋggat Auschwitz bargoleairras. Sotnabeaivi, Miessemánu 2. b 1943 Ráhkis Kitty Muhtimin smiehtan mo min eallin lea. Dasto smiehtan ahte min dilli lea paradiijás dan ektui mo eará juvddálaččaid eallin lea dál. Muhto go buot šaddá fas dábálaš, de várra jurddašan ahte mo mii sáhtiimet diktit iežamet ná duolvat. Beavde­liidni lea duolvan, ja livsku lea ráigánan. Dainna ii buhtásmuva beavdi, vaikko mo basašin. Olles dálvvi lea van Daan oađđán seammá seaŋgagávnniid siste mat leat dál duolvan ja háisot. Eat mii sáhte bassat daid, go eai gávdno bassaladdanbulvarat. Áhči buvssat leat sáiganan. Eatni čižže­doalli billašuvai ja son ferte geavahit oappá čižžedoalana, mii lea guokte sturrodaga menddo unni. Sudnos leat golbma báiddi maid leaba juogadan ja molssohaddan. Mu báiddit eai heive sudnuide, eai govčča čoavjji ge. Mo sáhttit mii fas dábálaš eallima ealligoahtit, go leat beare fuones ja billašuvvan ávdnasat? Vuossárga, Geassemánu 19. b. 1943 Ráhkis Kitty Sotnabeaivve bávkaledje davvi Amsterdam. Oassi gávpogis lei áibbas billašuvvan. Gáhtat leat billašuvvan ja viesut gahččan čoahkkái. Ádjána máŋga beaivvi ohcat ja roggat moallanan dáluid gaskkas, ja gávdnat buohkaid. Dássážii leat gávdnon 200 jápmán olbmo, ja vaikko man ollugat leat roasmmohuvvan. Buohcceviesut leat áibbas dievva. Mánát vázzet buolli dáluid gaskkas ja ohcet váhnemiiddiset. Mus manná sivu čađa go smiehtan bávkkanasaid jiena birra. Juvddálaččat ožžo nástti mearkan, vai nasisttat galge oaidnit geat ledje juvddálaččat. Anne Frank beaivegirji šattai máilm- midovddus maŋŋá 2. Máilmmisoađi. Anne Frank Anne Frank lei nuorra juvddálaš nieida. Su bearaš čiehkádii duiskka soalddá- hiid ovddas, ja ásse čihkosis guokte jagi. Loahpas sii gávnnahalle ja sád- dejuvvojedje bargoleairraide. Anne Frank oaččui njoammudávdda ja jámii Bergen-Belsen bargoleirii guovvamá- nu loahpas jagi 1945. Go Anne Frank devddii 13 jagi, de oaččui beaivegirjji riegádanbeaivveskeaŋkan. Beaivegirji oaččui nama: Kitty. Dás sáhtát lohkat oasáža beaivvegirjjis maid son čálii dan botta go ásse čihkosis Amsterdamas.