Ovttas - Oskkoldagat ja eallinoaidnu

Hindunissoniid bivttas lea sari. Dávjá sii maid čiŋadit ollu bearralii- guin, golliiguin ja vuoidasiiguin. Askehta lea olmmoš gii ohcá agálaš almmálaš buorrevuođa ja beastima. hinduisma 35 34 Servodagat Hinduisma juohká olbmuid njealji servodahkii: Báhpat, soalddáhat, eanabargit ja bálvvát. Eanaš hinduist­ta­ laččat gullet ovtta dáin servodagain. Báhpat gullet bajimus ser- vodahkii. Sin bargu lea dutkat ja lohkat hinduistta­laččaid bassi čállosiid. Soalddáhat gullet nubbin bajimus servodahkii. Sii galget mannat soahtái ja suodjalit álbmoga. Eanabargit, gávpe­ albmát ja duojárat leat goalmmát servodagas. Bálvvát leat buot vuolimuččas. Bálvvát galget bálvalit ja veahkehit sin guđet gul- let bajit servodagaide. Mánná riegáda seammá servodahkii go váhnemat. Sii fertejit eallinagi bissut dan servodagas masa lea riegádan. Olmmoš gii riegáda eanabargiid servodahkii, ii sáhte barga­goahtit báhppan dahje soalddáhin. Son galgá bissut iežas servodagas ja bargat eanabargin, gávpe­ almmájin dahje duojárin. Muhtimat eai riegát makkárge sear- vái. Sin gohčodit dalitan. Muhtimat Indias láhttejit fasttet dali- taiguin . Sin mielas dalitat leat duolvasat. India láhka gilddii dáid servodagaid jagi 1947. Dattege ain ollu- gat čuvvot servodagaid njuolggadusaid. Muhtin njuolggadusat gusket buohkaide, beroškeahttá das makkár servodahkii gullá. Okta dákkár njuolggadus lea ahte ii leat lohpi goddit. Ođđasit riegádit Hinduisttalaččat jáhkket ahte olbmo siellu joh­ tá viidáseappot ja šaddá eará ealibin maŋŋá go olmmoš lea jápmán. Dát eallima juvla gohčoduvvo namain samsara. Jos olmmoš lea leamaš šiega, jegolaš, veahkkái ja oskkolaš, de son oažžu buorre karma. Jos ii daga buorre ja rivttes daguid, de sáhttá oažžut fuones karma . Buorre karma dahká ahte boaht­te eallin šaddá buorebun go dat eallin mii dál lea. Fuones karma dahká ahte boahtte eallin šaddá fuonibun. Samsara ja karma leat dehálaš oasit hinduismmas. Buot olbmot geahččalit beassat­eret samsaras . Dalle fertejit čuovvut dharma . Eallima áiggit Bassi hinduisttalaš teavsttat juhket albmáid/ dievdduid eallima njealji áigodahkii: Eallima álgoáiggis lea almmái/ dievdu oahppi. Dalle galgá son lohkat bassi teavsttaid ja oahppat dharma. Go gánda lea šaddan almmájin/dievdun, náitalan ja ožžon mánáid, de lea ollen nuppi áigái. Dalle galgá son dinet ruđa, dikšut ja fuo- lahit mánáid ja eamida. Dát áigi lea dehálaš ollu hinduisttalaččaide. Dasto boahtá áigi go mánát leat sturron ja bir- gejit ieža. Dalle almmái/dievdu ásaiduvvá meahccái. Doppe son smiehttá ja rohkadallá. Otne ii leat šat dábálaš čađahit dán láhkai. Loahppaáiggis galgá almmái/dievdu johtit askehtan ja dušše geahččalit ollit moksha dahje beastima. Dat mearkkaša ahte ii galggašii šat ođđasit riegádit maŋŋá jápmima. Eai ollu hinduisttalaččat šat šatta askehtan. Nissona eallin juhkko golmma oas­ sái. Álggus son lea nieida. Go náita­ la, de son šaddá eamidin ja eadnin. Loahpas šaddá leaskan, jos isit jápmá ovdal su. Muhtin hinduisttalaččat oaivvildit ahte leaskkain ii leat árvu. Leaskkat sáhttet vá- sihit badjelgeahččama. Dattege gávdnojit ollu gievrras hinduisttalaš nissonat geat eai divtte iežaset vuortnuhuvvot.