Ovttas - Oskkoldagat ja eallinoaidnu
risttalašvuohta 140 141 Áltár Áltár lea koara nuorttabealde. Áltár lea Ip mila sadji girkus. Dat lea báiki gos olbmot sáhttet leat Ipmila lahka. Doppe čađahuvvo jit oaffarat ja eahketmállásat. Lea maid dá bálaš ahte áltáris leat čáppa ginttaljuolggit ja eará silbareaiddut, biibbalat ja eará bassi čállosat. Áltára ovddas lea dávjá reŋkkoš masa báhppa čipposta go rohkadallá. Áltár govva lea áltára duogábealde. Dat lea čáppa dáidda mii govvida muhtin dáhpáhusa biibbalis. Gástalihtti Gástalihttái devdet čázi ovdal go mánná gást tašuvvo. Báhppa bassá čáziin máná oaivvi ja cealká ahte son lea searvegotti miellahttu ja risttalaš. Gástalihtti sáhttá leat vaikko makkár hámis ja dábálaččat dat orru koaras. Sakristiija Sakristiija lea latnja gos báhppa ráhkkana ipmilbálvalussii. Sakristiijas orrot buot dávvi- rat maid báhppa dárbbaša ipmilbálvalusas. Sárdnestuollu Sárdnestuolus čuožžu báhppa go son sárdni- da searvegoddái. Boarráset girkuin lea sárd- nestuollu biddjon dahje huksejuvvon allelii vai sániide šattai eambbo fápmu. Áltár ja áltárgovva. Girkobiellu. Girkobiellut Girkobiellut doibme álggus čuojanassan. Ovdal go diibmu šattai dábálaš buot olb- muide, lei girkobiellu vuogas go dat čuojai juohke beaivvi dii 12:00. Buot olbmot dihte ahte dál lea gaskabeaivi, go gulle girkobiel- luid čuodjamin. Girkobiellut čudje maid jos fáhkka gevve váralaš dáhpáhusat dahje soahti buollái. Dál lea dábálaš ahte girko- biellut čudjet ovdal go ipmilbálvalus álgá, ja go nohká. Orgel Orgel lea girku árbevirolaš čuojanas. Orgelčuojaheaddji čuojaha orgela go lea sálbmalávlun ja ipmilbálvalus. Orgel. Girkovisti Gávdnojit iešguđetlágan girkovisttit miehtá Sámi. Muhtimat leat unnit, earát fas hui stuorrát. Muhtin girkut leat muo- ras huksejuvvon ja earát fas geađggis dahje muvrras. Muhtin girkut leat hui boarrásat ja earát fas ođđa hámis huksejuvvon. Doardna Buot girkuin lea doardna. Doardna mui- tala ahte girkus lea fápmu. Doardna geaigá albmái, dahje agálašvuhtii ja čájeha ahte girku lea olbmuid ja Ipmila deaivvadanbáiki. Vearjolatnja Go manná girkovistti sisa, de boahtá álggus vuos feaskárii. Dolin lei dábálaš ahte albmáin ledje vearjjut nu go niibbit, sáittit ja bissut. Vearjjuid galge guođđit feaskárii. Daid ii lean lohpi váldit sisa girkovistái, go girku lea bassi huksehus. Danne gohčoduvvo girkofeaskkir namain vearjolatnja. Skiipa Stuorámus latnja girkus lea skiipa. Skiip pas čohkká searvegoddi, dahje olbmot geat áigot čuovvut ipmilbálvalusa. Dolin čohkkájedje nissonat ja albmát goappat bealde. Dán lanjas lea namma skiipa, go doppe lea Ipmila álbmot jođus eallima ábis Ipmila almmiriikka áhpái. Koarra Koaras čuožžuba báhppa ja girkodulka go lea ipmilbálvalus. Muhtimin báhppa geahččá searvegoddái, ja muhtimin son čuožžu selggiid searvegoddái. Dalle lea son Ipmiliin ságasteamen. Searvegoddi čohkká skiippas go lea Ipmil bálvalus. Báhppa sárdnida sárdnestuolus.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDI2ODk=